ERNST Heinrich Wilhelm 6.5.1814-8.10.1865

Z Personal
Heinrich Wilhelm ERNST
Narození 6.5.1814
Místo narození Brno
Úmrtí 8.10.1865
Místo úmrtí Nice (Francie)
Povolání 78- Hudební interpret
77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 17-18

ERNST, Heinrich Wilhelm, * 6. 5. 1814 Brno, † 8. 10. 1865 Nice (Francie), houslista, hudební skladatel

Pocházel z početné židovské rodiny původem z Rousínova. E. otec Jakob provozoval v Brně jídelnu. Ze dvou manželství měl třináct dětí. E. matka Charlotta byla jeho druhou ženou. Jejich hudebně mimořádně nadaný syn začal veřejně vystupovat 1824 v rodišti a 1825 byl přijat ke studiu houslové hry u J. Böhma na vídeňskou konzervatoř, kterou absolvoval 1828. První angažmá získal jako houslista Královské dvorní opery v Mnichově. Od 1830 podnikal velmi úspěšná koncertní turné po Německu a Francii, kde poté 1831–34 studoval u významného pedagoga A. Ch. Bériota. Ke koncertní dráze se vrátil 1834, kdy uspořádal řadu koncertů ve Francii. Jeho vzorem se stal virtuos N. Paganini, jehož díla během života E. nejen interpretoval, ale s nímž i vystupoval. E. přednes byl obdivován nejen pro perfektní techniku, ale i hluboké procítění. Triumfálních úspěchů se dočkal 1837 v Nizozemsku, Itálii a Francii, koncem třicátých a během čtyřicátých let pak absolvoval turné po celé západní Evropě, několikrát navštívil i české země, především se opakovaně vracel koncertovat do Brna. Vystupoval často na dobročinných koncertech ve prospěch nemocných a sociálně slabých. Na koncertech uváděl kromě virtuózních děl světové houslové literatury i díla vlastní. Vydávala je tiskem řada nakladatelství v celé Evropě. Nejpočetněji byla zastoupena interpretačně mimořádně náročná tvorba pro housle a klavír, např. brilatní variace, fantazie na témata z oper, salonní kusy aj. E. komponoval též pro sólové housle (v té době již velmi nezvykle). Grand Caprice – Erlkönig pro sólové housle (1854), patří dodnes k nejobtížnějším houslovým skladbám. Byl autorem také dvou smyčcových kvartetů.

1854 se oženil s francouzskou herečkou Amélií Sion-Lévyovou. Jejich syn Alfred (1860–1898) se stal kritikem a hudebním spisovatelem.

L: RSN 2, s. 486; OSN 8, s. 722; Wurzbach 4, s. 73–75 (se soupisem díla a starší literaturou); ÖBL 1, s. 264; Pazdírek 4, s. 148–149; HS 1, s. 299; 2, s. 1039; BL 1, s. 317; NDB 4, s. 628; LDM 1, s. 343–344 (se soupisem díla a další literaturou); MGG 6 (2001), s. 447–448; A. Heller, H. W. E. im Urteile seiner Zeitgenossen, 1904; F. Elun, The Life and Works of H. W. E., with Emphasis of His Reception and as Violinist and Composer, Diss. Cornell Univ. Ithaca/New York 1993; J. Pěčka, H. W. E.: Paganini z Brna, in: Brno v minulosti a dnes, suppl. 4., 2007 (se soupisem, díla, literatury a pramenů; uvedeno datum narození 8. 6. 1812).

P: Archiv konzervatoře, Praha; NM, Praha – České muzeum hudby; Gesellschaft der Musikfreunde in Wien; NK, Praha, Hudební oddělení (rukopisy skladeb).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová, Marie Makariusová