FÁBERA Jiří 21.4.1930-18.6.1978

Z Personal
Jiří FÁBERA
Narození 21.4.1930
Místo narození Božanov (u Broumova)
Úmrtí 18.6.1978
Místo úmrtí Praha
Povolání

1- Matematik

61- Pedagog

FÁBERA, Jiří, * 21. 4. 1930 Božanov (u Broumova), † 18. 6. 1978 Praha, matematik, pedagog

Pocházel z lesnické rodiny. Po absolvování reálky v Broumově 1949 se zapsal na Přírodovědeckou fakultu UK, obor matematika-fyzika. Záhy se specializoval na matematickou analýzu. 1953 složil státní závěrečnou zkoušku a nastoupil jako asistent na katedru matematiky a deskriptivní geometrie Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Od 1955 na katedře matematiky přednášel teorii množin, obecnou typologii, teorii míry a integrálu a teorii integrálu v euklidovských prostorech. Po udělení vědecké hodnosti kandidáta fyzikálně-matematických věd se 1966 habilitoval na základě práce Kartézské násobení Carathéodoryho měrových funkcí. 1970 se stal vedoucím katedry matematiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT, 1972 byl jmenován řádným profesorem matematiky. Za jeho působení došlo k modernizaci a zdokonalení výuky matematiky. Od 1976 vedl Matematický ústav ČSAV, s nímž (zejména s předchozím ředitelem V. Knichalem) externě spolupracoval již od šedesátých let. Působil také na Matematicko-fyzikální fakultě (MFF) UK a Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. Kromě ediční činnosti v oboru matematiky se uplatnil i jako překladatel odborných textů a lektor. Byl předsedou Československého národního komitétu matematického, členem kolegia matematiky ČSAV , 1977 zvolen členem korespondentem ČSAV . Za zásluhy o rozvoj matematických věd mu byly uděleny Zlatá medaile ČVUT, Felberova medaile II. stupně, pamětní medaile bratislavské techniky a Fakulty jaderné a fyzikálně-inženýrské ČVUT v Praze a medaile I. stupně MFF UK v Praze.

Věnoval se algebře (teorie vektorových měr, Hilbertův prostor), matematické analýze (teorie integrálu) i dalším oborům matematiky. Publikoval v odborných časopisech a spolupracoval na vydání vysokoškolských učebnic a skript, vypracoval např. první osnovy předmětu teorie informace. Byl řešitelem Státního programu základního výzkumu o metodách funkcionální analýzy v kvantových teoriích, k oboru inicioval seminář. V posledních letech se zabýval Fourierovým integrálem a jeho aplikací při studiu signálů.

D: výběr: Teorie informace, 1960; Integrální počet (s T. Sturmem), 1965; Matematika (skripta), 1965; Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné, 1975; Diferenciální počet funkcí reálných proměnných (s kol.), 1975; Dopravní letiště (s M. Kynclem), 1977.

L: MČE 2, s. 385; Informační zpravodaj ČVUT 1977, č. 6, s. 43, 45; ČSAV – 1978, Informační příručka, 1978, s. 112; nekrolog: A. Kufner, Člen korespondent ČSAV J. F., in: Věstník ČSAV 78, 1978, č. 5, s. 300n.; (sine), Zemřel člen korespondent ČSAV profesor J. F., in: Časopis pro pěstování matematiky 104, 1979, s. 101–106; J. Schmidtmayer, Zemřel člen korespondent ČSAV profesor J. F., in: Aplikace matematiky 24, 1979, č. 3, s. 238– 240; Z. Jankovský, Za profesorem J. F., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 24, 1979, s. 50–51; týž, 10. výročí úmrtí profesora J. F., in: tamtéž 33, 1988, s. 179–180.

P: Archiv ČVUT, Praha, osobní spis.

Vít Šmerha