FÜRSTENAU Julius Emil Walter 3.8.1871-17.1.1964

Z Personal
Julius Emil Walter FÜRSTENAU
Narození 3.8.1871
Místo narození Giżycko (Polsko)
Úmrtí 17.1.1964
Místo úmrtí Regensburg (Německo)
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik

FÜRSTENAU, Julius Emil Walter, * 3. 8. 1871 Giżycko (Polsko), † 17. 1. 1964 Regensburg (Německo), strojírenský technik, pedagog

Byl synem inženýra a drážního inspektora Bernharda F. a Kláry Anny, roz. Gudowiusové (též Gudoviusové). F. rodiště, tehdy Lötzen, patřilo v té době k Německu jako součást Východního Pruska. Po ukončení měšťanky 1881–88 F. absolvoval německou reálku v Plzni a 1890–94 vystudoval strojní specializaci na německé technice v Praze (Ing.). Potom byl zaměstnán ve firmě F. Ringhoffer na Smíchově. Od 1900 působil jako inženýr, od 1905 vrchní inženýr a od 1909 ještě jako zástupce ředitele tehdejší První brněnské strojírenské společnosti (Erste Brünner Maschinenfabriksgesellschaft, A. G.). Společnost fúzovala se strojírnou Vaňkovka a zahájila tam výrobu parních turbín, většinou podle požadavků zákazníka (pro elektrárny, hutě, textilky, chemičky, koželužny a také pro pohon lodí), podle patentu anglické firmy Parsons. V modernizované Vaňkovce probíhal rovněž další konstrukční vývoj turbín a jejich zkoušení. V prvním desetiletí 20. století byly intenzivně testovány a vyráběny výkonnější vysokotlaké parní turbíny, 1911 F. představil tzv. smíšenou turbínu, která se ve Vaňkovce kompletovala a odtud dodávala do celé monarchie. Technologicky náročnou výrobu několika stovek unikátních turbín a kotlů také díky F. nepřerušila ani první světová válka.

V dubnu 1916 byl jmenován řádným profesorem nauky o strojích a stavby strojů na německé technice v Brně, pracoval tři desítky let v ústavu nauky o strojích a strojírenství II (později pístových strojů). Na škole působil jako rektor (1924/25), dvakrát jako děkan. Ve třicátých letech byl penzionován a za druhé světové války reaktivován. Přednášel mj. o tepelné, parní a železniční technice i proudových strojích. Napsal a od 1907 zveřejnil několik příspěvků o stavbě a zkouškách parních kotlů a turbín.

F. se oženil na pražském Smíchově 1899 s Kamilou Marií (* 10. 7. 1875 Praha), dcerou Vincence Baumanna, knížecího fürstenberského účetního rady. Měli spolu tři děti – Friedricha (* 1902), Heinricha (* 1903) a Elisabeth Marii (* 1905). Za německé okupace byl F. členem NSDAP, z Brna na počátku dubna 1945 odešel a dožil v Řezně.

D: výběr: Die Dampfturbine als Anzapfmaschine, in: Mitteilungen des Deutschen Ingenieurvereines in Mähren und des Hauptvereines deutscher Ingenieure in der tschechoslowakischen Republik, 1922 (zvl. otisk).

L: OSND 2/1, s. 766–767; BL 1, s. 402; Bericht über die am 6. Dezember 1924 stattgefundene feierliche Inauguration des für das Studienjahr 1924–25 zum Rector Magnificus gewählten Ing. J. F., 1924; R. Molak, Pioniere des Brünner Dampfturbinenbaues, in: Brünner Heimatbote. Nachrichtenblatt der BRUNA, Heimatverband der Brünner e. V. 16, 1964, s. 218–219; J. Weinhold, Zur Geschichte der Deutschen technischen Hochschule in Brünn. Rückblicke und Vergleiche, München 1991, s. 436–437; P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, J. Folta (ed.), 2004, s. 79, 81, 87, 102, 140; http://www. vankovka.cz/historie (stav k 23. 2. 2016).

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 826, snímky 97, 125 a 167; fond B 34 Německá technika Brno, karton 641, sign. 20 (jmenování F. profesorem nauky o strojích a stavby strojů II, 1915), karton 607 (dva spisy s doklady působení reaktivovaného F. na technice 1940–44); fond G 212 I Osobní a penzijní spisy, karton 1057, inv. č. 9469 (písemnosti týkající se platu a penze 1939–45); Archiv města Brna, evidence domovského práva č. 60 900, policejní přihláška z 21. 6. 1943.

Gustav Novotný