FÜRSTENBERG Maxmilián Egon I. 29.3.1822-27.7.1873

Z Personal
Maxmilián Egon FÜRSTENBERG I.
Narození 29.3.1822
Místo narození Donaueschingen (Německo)
Úmrtí 27.7.1873
Místo úmrtí Lány (u Rakovníka)
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

FÜRSTENBERG, Maximilián Egon I., * 29. 3. 1822 Donaueschingen (Německo), † 27. 7. 1873 Lány (u Rakovníka), velkostatkář, poslanec

Pocházel z bádensko-württemberské knížecí větve rodu. Jeho otcem byl Karel Egon II. (1796–1854), matkou princezna Amálie Bádenská (* 26. 1. 1795 Karlsruhe, Německo, † 14. 9. 1869, Karlsruhe, Německo). F. starší bratr Karel Egon III. (1820–1892) převzal majorát Donaueschingen a založil primogenituru knížecí rodové linie, mladší bratr Emil Egon (1825–1899) obdržel Králův Dvůr, kde 1866 zřídil fideikomis.

F. se stal zakladatelem sekundogenitury. Na základě rodinných dohod získal fideikomis Křivoklát, který převzal 1854 po smrti otce. Od 1861 byl dědičným členem panské sněmovny; 1861–67 a 1868–69 za svěřenecké statky v Čechách poslancem zemského sněmu v první poslanecké kurii. Současně zasedal v pruské panské sněmovně a byl dědičným členem první bádenské a první württemberské sněmovní kurie.

Podobně jako jeho předkové na svých statcích rozvíjel lesnictví a na ně navazující dřevozpracující výrobu. Zásadní roli si i nadále podrželo hutnictví, kde se F. snažil udržet krok s dobovými technologickými trendy. Na počátku sedmdesátých let 19. století byla v Králově Dvoře vystavěna vysoká pec skotského typu vytápěná koksem. Stavbu další pece zahájenou 1873 zpomalily nástup hospodářské krize a poté i F. úmrtí.

F. se 1860 oženil s hraběnkou Leontinou Antonií (1843–1914), dcerou knížete Richarda Khevenhüllera-Metsche. Její jméno nese zámeček Leontýn (u Křivoklátu). F. měl dva syny: Maximiliána Egona II. (1863–1941) a Karla Emila Egona(* 16. 2. 1867 Praha, † 21. 2. 1945 Strobl am Wolfgangsee, Rakousko). Po F. smrti se Leontina Antonie 1875 znovu provdala, a to za svého švagra Emila Egona (* 12. 9. 1825 Donaueschingen /Německo/, † 15. 5. 1899 zámeček Leontýn). Po ukončení služby v armádě (major), zasedal 1861–66 a 1867 jako poslanec českého zemského sněmu za nesvěřenecký velkostatek v první kurii, od 1872 byl členem panské sněmovny říšské rady. Jejich společný syn Emil Egon Karel (1876–1964) zdědil fideikomis Králův Dvůr a působil jako diplomat.

L: OSN 9, s. 783–784; L. Höbelt, Adel und Politik, in: Die Fürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer (eds.), Weitra 1994, s. 371–373; Lišková, s. 71–72; Almanach českých šlechtických rodů, 1999, s. 144, 148; A. Matoušková, Křivoklátské panství Fürstenberků v procesu kapitalistické modernizace, in: Minulostí Berounska 4, 2001, s. 155–179. K Emilu Egonovi: Bohemia 72, 1899, č. 135, s. 6; I. Tittel, Schematismus und Statistik des Grossgrundbesitzes und grösserer Rustikalgüter im Königreiche Böhmen, 1906, s. 161.

Jaromír Patočka