FAFL Zdenko 13.2.1881-21.4.1961

Z Personal
Zdenko FAFL
Narození 13.2.1881
Místo narození Rokycany
Úmrtí 21.4.1961
Místo úmrtí Praha
Povolání 19- Ekonom nebo statistik

FAFL, Zdenko (vl. jm. Zdeněk Josef Antonín), * 13. 2. 1881 Rokycany, † 21. 4. 1961 Praha, právník, národohospodář

Narodil se v rodině řídícího učitele, později školního inspektora Antonína F. a Augusty, roz. Steppanové, dcery lékaře z Kolína. 1899 maturoval na gymnáziu v Plzni, poté studoval práva v Praze a ve Vídni. V Praze byl 1904 promován JUDr. na české právnické fakultě pražské univerzity. Postupně prošel státní službou a soudní i advokátní praxí. 1907 vstoupil do služeb pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK). Jako zdatný právník a vzdělaný národohospodář ji zastupoval na mezinárodních kongresech obchodních komor v Londýně, Bostonu a Paříži. Po 1918 se uplatnil při budování nové československé zahraničně obchodní služby, a to jako přednosta exportní kanceláře pražské OŽK. 1919–23 pracoval na Ministerstvu obchodu jako přednosta Kontrolního a kompenzačního úřadu pro mezinárodní obchod a jako zástupce sekčního šéfa a v Úřadu pro zahraniční obchod, od 1921 vedl oddělení pro románské země. Komoru zastupoval také ve Společnosti národů jako odborník na celní a politické otázky. Významně se podílel na přípravě návrhu jednotného celního názvosloví. 1932 byl jmenován generálním tajemníkem pražské OŽK. 1934 se zasloužil o vznik Exportního ústavu československého a 1937 se stal jeho generálním ředitelem.

Současně působil ve správních radách významných podniků: předseda správní rady Spojených továren hospodářských strojů Fr. Melichar – Umrath a spol., a. s., v Brandýse nad Labem, člen správních rad firem Křižík – Chaudoir, měďárna, kabelovna a elektrotechnické závody, a. s., Pražská akumulátorka, a. s., Telefonní automatová společnost pro území ČSR v Praze, V. J. Rott, a. s., ředitelský rada Jihokarpatské rafinerie minerálních olejů a obchodní, a. s., v Mukačevě.

Často přednášel pro Českou společnost národohospodářskou, tam také publikoval většinu odborných textů. Trvalou historickou hodnotu neztratily F. analýzy vývoje zahraničního obchodu a obchodní politiky meziválečného i poválečného Československa. Řadil se k zastáncům volného obchodu s minimem omezení. Příčinu státních zásahů spatřoval v nárůstu sociálních hnutí, která jsou na jedné straně vyvolána hospodářskými potížemi a na straně druhé umožněna prosazováním demokratických principů ve společnosti. V dobovém kontextu se zařadil ke kritikům Rašínovy deflační politiky, která znamenala tvrdou restrikci vývozu. Řešení viděl v podpoře vývozu a v uvolnění zahraničního obchodu. Jako dobrý znalec soudobé ekonomické teorie kritizoval Englišovu noetiku.

Jeho manželkou se 1919 stala Berta Donátová, s níž měl tři děti: Zdeňku (* 1920), Helenu (* 1921) a Arnošta (* 1921).

D: Vývoj a úkoly československé obchodní politiky, 1925; Provádění obchodně- politických usnesení mezinárodních konferencí, 1929; Exportní ústavy v cizině a u nás, 1934; Struktura čsl. zahraničního obchodu, 1934; Zásahy státu do hospodářství, in: Obzor národohospodářský 40, 1935, s. 407–418; Československá obchodní politika, 1936; Podpora vývozu, in: Obzor národohospodářský 41, 1936, s. 474–479; Věstník Orientálního ústavu v Praze za desítiletí 1928–1938 (s V. Lesným), sv. 2, 1938; O obchodní politice v nových poměrech, 1939; Organizace hospodářské samosprávy v protektorátě, in: Obzor národohospodářský 44, 1939, s. 341–348; Industrialisace slovanských zemí, 1940; Znárodnění průmyslu bank a pojišťoven, 1946.

L: OSND 2/1, s. 498; MSN 2, s. 677; Köpfe, s. 57; AČ P, s. 94; ČsB 1, nestr.; BL 1, s. 324–325; B. Brom, Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí, 2001, s. 30–54.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Antonie Doležalová