FAKTOR Emil 31.8.1876-10.4.1942

Z Personal
Emil FAKTOR
Narození 31.8.1876
Místo narození Praha
Úmrtí 10.4.1942
Místo úmrtí Lodž (Polsko)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 54

FAKTOR, Emil, * 31. 8. 1876 Praha, † 10. 4. 1942 Lodž (Polsko), právník, redaktor, spisovatel, publicista

Pocházel z židovské německé rodiny obchodníka Eduarda F. a Therese, roz. Wienerové. Zájem o divadlo přivedl F. 1898 k práci divadelního kritika a redaktora pražských německých deníků Montagsblatt aus Böhmen a Bohemia, v kulturní rubrice od 1902 věnoval pozornost českému hranému filmu. 1899 vydal svoji první sbírku básní Was ich suche: Gedichte, v níž se představil jako počínající básník rilkovského ražení. Studoval na Právnické fakultě pražské německé univerzity (JUDr. 1904). 1908 odešel do Berlína jako divadelní kritik listu Der Tag (stálý redaktor od 1912). Současně vydal druhou lyrickou sbírku Jahresringe: Neue Verse. 1909 sepsal práci o Shakespearovi Dramaturgische Schmerzen der Hamletforschung. 1913 zhudebnil jeho básně Der Frühling starb im Dufte der Syringen, Der tote Lenz, Der Wanderer, Dir, Entsagung, Frühlingskinder, Märchen Erich J. Wolff. 1914 se F. oženil s klavíristkou Sophií Sackovou a téhož roku se jim narodil syn Richard. 1914 uvedl svoji divadelní hru Die Temperierten: Auseinandersetzungen in Drei Akten (premiéra v Německém divadle v Praze 24. 3.). Po J. Haasovi 1915 převzal rubriku fejetonu levicově liberálního deníku Berliner Börsen-Courier, který vedle kurzovních zpráv přinášel i informace z průmyslu, obchodu, politiky a kultury. S H. Iheringenem vybudoval uskupení věnující se kulturnímu dění, 1916 se F. stal šéfredaktorem listu. Narození dcery Lilli ho inspirovalo k napsání komedie Die Tochter (1917).

V Berlíně se zapojil do kulturního intelektuálního života, stýkal se s umělci, zejména operními zpěváky F. Lechnerem a jeho ženou E. Ortmannovou, jejichž dcera Sibylla se stala přítelkyní F. dcery. Byl členem organizace Verband der Berliner Theaterkritiker, kde přednášel. Spolu s A. Kerrem, S. Jacobsohnem, M. Jacobsem, A. Polgarem, K. Pinthusem, F. Engelem náležel do významné generace kritiků dvacátých let, jeho doménou byly i kritiky a recenze německého expresionistického divadla. Pod pseudonymem Jussuf publikoval humoristické texty. Užíval šifry –OR, -R, A. K., E. F. 1919 přispěl básněmi Mittag, Das Rosenjahr, An kleine Mädchen, Am Grabe, Spätsommer do sborníku Deutsche Dichter aus Prag, jehož editorem byl O. Wiener. Poslední F. větší prací byla 1920 monografie o herci A. Moissim Der Schauspieler, eine Monographiensammlung. 1931 F. musel práci v Berliner Börsen-Courier ukončit a vrátil se s rodinou do Prahy. Usadil se v Karlíně a od 1933 redigoval listy Prager Tagblatt a Prager Mittag. Po vstupu nacistických vojsk do ČSR zažádal s rodinou o vízum do USA, ty ale jeho žádost zamítly. V říjnu 1941 byl transportem B deportován do ghetta v Lodži, kde zahynul. Dcera Lilli Therese Faktor-Flechtheimová (* 22. 9. 1917 Berlín, Německo, † 2. 5. 2004 Berlín, Německo), které USA 1939 emigraci umožnily, se stala překladatelkou a manželkou ruského židovského právníka, později politologa prof. Ossipa K. Flechtheima.

F. texty, zejména z Wienerovy antologie, 2004 zhudebnil K. Szymanowski. Pro titul Complete Songs for voice and piano (CD) je interpretoval P. Beczala.

D: E. J. Wolff, Märchen „Glaub´es mir, jubelnde Kinderschar“. Klavierpartitur, Berlin 1913 (na F. texty).

L: OSND 2/1, s. 501; DA 7, 1907, s. 622; J. W. Nagl – J. Zeidler – E. Castle (ed.), Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte. Ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn 4, Leipzig 1937, s. 1345; J. Havelka, Filmové hospodářství 5. Filmový tisk a filmová literatura, 1962, passim; U. C. Lerg-Kill, Berliner Börsen-Courier (1868–1933), in: H.-D. Fischer (ed.), Deutsche Zeitungen des 17. bis 20. Jahrhunderts, München 1972, passim; E. J. Knobloch, Kleines Handlexikon deutsche Literatur in Böhmen – Mähren – Schlesien von den Anfängen bis heute, München 1976, s. 22; K. Täubert, E. F. Ein Mann und (s)eine Zeitung, Berlin 1994; P. Kneidl, Pražská léta německých a rakouských spisovatelů, 1997, passim; BHDE 2, s. 278; BL 1, s. 325; ÖBL 1, s. 283; H. M. Bock (ed.), Französische Kultur im Berlin der Weimarer Republik. Kultureller Austausch und diplomatische Beziehungen, Tübingen 2005, s. 254–256; J. Ludvová, Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945, 2012, rejstřík a CD; Berliner Zeitung 8. 5. 2004 (zpráva o úmrtí Lilli F.).

P: www.holocaust.cz; Biografický archiv ÚČL, Praha; Bayerische Staatsbibliothek, München (Autographenkalatalog, F. pozůstalost, 2 kartony); Archiv AV ČR, Praha, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, karton 8; Deutsche Nationalbibliothek Frankfurt am Main, Archivalienkatalog des Deutschen Exilarchiv 1933–45, fond Lilli F.-Flechtheimové (kde další dokumenty, včetně F. dopisů a rukopisů).

Marcella Husová