FALEŠNÍKOVÁ Rozalie 23.2.1900-24.7.1983

Z Personal
Rozalie FALEŠNÍKOVÁ
Narození 23.2.1900
Místo narození Tasov (u Hodonína)
Úmrtí 24.7.1983
Místo úmrtí Otrokovice
Povolání

76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 78- Hudební interpret

88- Umělecký řemeslník

FALEŠNÍKOVÁ, Rozalie, * 23. 2. 1900 Tasov (u Hodonína), † 24. 7. 1983 Otrokovice, lidová výtvarná umělkyně, zpěvačka, vypravěčka

Pocházela z rodiny s osmi dětmi. Ze zdravotních důvodů neukončila gymnázium, trvale zůstala v domácnosti a svůj čas věnovala zejména výtvarným aktivitám. Vlohy pro tuto činnost zdědila po matce, doma se často setkávala se zpěvem a hudbou. Své schopnosti neustále rozvíjela studiem lidového umění. Do výtvarných technik ji zasvětil malíř A. Frolka, manžel její starší sestry. F. zpočátku kreslila oblíbené módní ornamenty a zkoušela vlastní vzory. Pod Frolkovým vlivem se vracela ke starobylým lidovým předlohám. Metodou fresky ozdobila na přelomu dvacátých a třicátých let nádražní budovy v Uherském Brodě, Uherském Hradišti a Luhačovicích, v padesátých letech vytvořila sgrafita na budovách v Uherském Hradišti, Luhačovicích, Vnorovech, Veselí nad Moravou a v Bzenci-Přívoze. Patřila k významným malířkám kraslic, při jejichž výzdobě se inspirovala starými vzory z lidového oblečení. Věnovala se také vyšívání částí krojů a kněžských ornátů.

K jejím dalším zájmům patřila hudba. Ráda a hodně zpívala, sama složila několik nových písní a naučila se hrát na cimbál. Byla i výbornou vypravěčkou a autorkou povídek a scénářů. Zachytila písemně řadu jevů ze života venkovského lidu, např. obyčeje, oslavy svátků, poutě, život dětí, způsob vaření povidel, strouhání zelí apod. Některé z těchto materiálů byly publikovány v Lidových novinách i v časopisech Česká selka a Zahrada Moravy. Působila jako lektorka malování kraslic, přednášela v národopisných kurzech o ornamentu na krojích, organizačně se podílela na pořádání národopisných akcí. Na začátku čtyřicátých let 20. století se v Hroznové Lhotě spolu s dalšími spolupracovníky zasloužila o založení Školy lidového umění, která měla zasvěcovat žáky do vyšívačských technik, vyučovat malování kraslic, malbě na dřevě a na skle, ovládat techniku sgrafita a fresky, vyrábět keramiku atd. Za svoji činnost byla oceněna titulem mistryně lidové umělecké výroby. Řada materiálů pro národopisné bádání se zachovala v pozůstalosti, která je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

L: J. Křivdová, Jubileum Rozky F., in: Národopisné aktuality 17, 1980, s. 289–290; J. Štěrba – Z. Prudič, 80 let Rozky F., in: Malovaný kraj 16, 1980, č. 1, s. 9; J. Kučerová, Vzpomínka na Rozku F., in: Slovácko 25, 1983, s. 130–131; J. Orel, Rozka F. (23. 2. 1900–24. 7. 1983), in: Národopisné aktuality 21, 1984, s. 35–36; L. Tarcalová, Rozka F. – lidová umělkyně Slovácka, in: Slovácko 30, 1988, s. 113–119; táž, Z pozůstalosti Rozky F. – „lidové malérečky“ Slovácka, in: Národopisný věstník československý 5 (47), 1988, s. 66–68; Od folkloru k folklorismu, M. Pavlicová – L. Uhlíková (ed.), 1997, s. 26–27.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marta Toncrová