StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie FALTA Wilhelm 6.5.1875-15.7.1950

Wilhelm FALTA
Narození	6.5.1875
Místo narození	Karlovy Vary
Úmrtí	15.7.1950
Místo úmrtí	Obermarkersdorf (Rakousko)
Povolání	15- Lékaři
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 58-59
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54767

FALTA, Wilhelm, * 6. 5. 1875 Karlovy Vary, † 15. 7. 1950 Obermarkersdorf (Rakousko), lékař-internista

Syn zlatníka Wilhelma F. a Berty, roz. Seiffertové. Maturoval 1894 na gymnáziu v Chomutově; poté vystudoval medicínu na německé univerzitě v Praze (MUDr. 1900), letní semestr 1898 strávil na univerzitě ve Štrasburku. 1899 pracoval v Praze jako demonstrátor Patologicko-anatomického ústavu u H. Chiariho. 1900–01 byl asistentem v ústavu pro lékařskou chemii u prof. K. H. Hupperta. Z Prahy odešel do Basileje, kde pracoval v městské nemocnici (asistent F. von Müllera) a 1904 se habilitoval pro vnitřní lékařství. 1906 nastoupil ve Vídni jako asistent I. lékařské kliniky C. von Noordena, průkopníka výzkumu cukrovky, kde byla 1907 nostrifikována jeho habilitace. 1911 se oženil s Marií, dcerou karlovarského primáře A. Herrmanna, níž měl dva syny a dceru.

Patřil k průkopníkům léčby radiem, s C. J. Gaussem, H. Meyerem ad. 1912–40 spoluvydával nejstarší onkologický časopis Strahlentherapie. Dále studoval choroby žláz s vnitřním vyměšováním a jako první se pokoušel uspořádat je v systém, pod vlivem svého přednosty Noordena se však poté zaměřil na cukrovku. 1914 byl jmenován titulárním (od 1919 skutečným) mimořádným profesorem. Přednášel o chorobách látkové přeměny a nemocích výživy. 1920 začal s K. F. Wenckebachem vydávat časopis Wiener Archiv für innere Medizin. V počátcích nové éry diabetologie po objevu inzulínu dospěl jako první k myšlence, že základní příčinou cukrovky typu 2 je rezistence vůči tomuto hormonu. Vedle učitelské a badatelské práce vedl zároveň jako primář od 1919 I. lékařské oddělení vídeňské Nemocnice císařovny Alžběty, a to až do penzionování 1947. Jeho jméno vešlo do odborného názvosloví (F.-ova dieta, F.-ův koeficient, F.-ův syndrom, F.-ova narkóza).

D: výběr: Über einige Fragen des Eiweisstoffwechsels, in: Verhandlungen der Naturforschenden Gesellschaft zu Basel 15 (2), Basel 1903; Über Rassenunterschiede von Typhusstämmen und über Hemmungskörper in ihrer Bedeutung für die Gruber-Widal’sche Reaktion, in: Deutsches Archiv für klinische Medizin 83, 1905, s. 150–183; Über Veränderungen im Kraft- und Stoffwechsel-Gleichgewicht, in: Sammlung klinischer Vorträge, neue Folge 405, Leipzig 1905; Versuche über Stoffwechsel an pankreaslosen Hunden, Braunschweig 1907 (s F. Grotem a R. Staehelinem); Die Therapie des Diabetes mellitus, in: Ergebnisse der inneren Medizin und Kinderheilkunde 2, Berlin 1908, s. 74–141; Die Erkrankungen der Blutdrüsen, Berlin 1913; Die Behandlung innerer Krankheiten mit radioaktiven Substanzen, Berlin 1918; Die Mehlfrüchtekur bei Diabetes mellitus, Wien 1920; Die Zuckerkrankheit und das Insulin, Wien – Leipzig 1924; Kostformen bei Diabetes mellitus, Berlin – Wien 1928; Renaler und insulärer Diabetes, Wien 1929; Insulärer und Insulinresistenter Diabetes, in: Klinische Wochenschrift 10, 1931, s. 438–443 (s R. Bollerem); Die Zuckerkrankheit, Berlin – Wien 1936.

L: Kürschners deutscher Gelehrten-Kalender, Berlin 1925, 1926, 1928/29, 1931, 1935, 1940/41 (hesla); I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten 50 Jahren 1, Berlin – Wien 1932, s. 387; E. C. Kelly, Encyclopedia of Medical Sources, Baltimore 1948, s. 133; ÖBL 1, s. 287; NDB 5, s. 21; World Who’s Who in Science from Antiquity to the Present, Chicago 1968, s. 544; BL 1, s. 351; G. Thiele (ed.), Handlexikon der Medizin 1, München – Wien – Baltimore 1980, s. 726; Czeike 2, s. 251; BLDMF, s. 62–63.

P: Archiv UK, Praha, Německá lékařská fakulta, rigoróza 1885–1911; Universitätsarchiv Wien, osobní list (bibliografie do r. 1920).

Pavel Čech