FALTIS Johann Augustin 4.6.1796-18.2.1874

Z Personal
Johann Augustin FALTIS
Narození 4.6.1796
Místo narození Vlčkovice v Podkrkonoší
Úmrtí 18.2.1874
Místo úmrtí Trutnov
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu

FALTIS, Johann Augustin, * 4. 6. 1796 Vlčkovice v Podkrkonoší, † 18. 2. 1874 Trutnov, podnikatel v textilním průmyslu

Narodil se v rodině obchodníka s plátnem Dominika F. (1768–1847). Otec byl původně tkalcem, později si zřídil v Žírči u Dvora Králové nad Labem obchod s koloniálním zbožím, plátnem a vlnou. F. vystudoval gymnázium v Hradci Králové a po jeho absolvování praktikoval v obchodní firmě Neupauer a spol. v Praze a ve Vídni. 1820 se vrátil do Žírče a začal pracovat u otce. 1823 se osamostatnil a v Trutnově zakoupil dům čp. 7, kde zřídil vlastní obchod s koloniálním a barvířským zbožím. Brzy se k němu přistěhoval otec a spolu obchodovali se lněnými a bavlněnými výrobky, které jim dodávali místní tkalci. 1833 nabídl hrabě Harrach F. místo ředitele plátenických továren v Hrabačově (u Jilemnice) a v Janovicích (u Rýmařova). F. se osvědčil, prosazoval nové výrobní postupy při bělení příze a plátna a při tkaní plátna zaváděl strojovou lněnou přízi. Ve Vídni se seznámil s prvními stroji na mechanické předení lnu a sám je začal konstruovat. 1836 odešel zpátky do Čech, zakoupil v Mladých Bukách nedaleko Trutnova pozemek s vodním mlýnem a mandlem, který přebudoval na první mechanickou přádelnu lnu v Rakousku. Provoz zahájil 1837, o dva roky později zavedl stroje vlastní konstrukce s devíti sty vřeteny poháněnými vodní silou. Podnik se rozrůstal, od 1842 používal výkonnější anglické stroje, 1844 uvedl do provozu první parní stroj o výkonu čtrnácti koňských sil. 1856 měl závod již 18 000 vřeten a asi devět set zaměstnanců. Z prostorových důvodů nešlo výrobu dále rozšiřovat, a tak F. 1859 postavil novou přádelnu v Trutnově s 24 000 vřeteny. 1858 oslepl, přesto jeho podnik dál expandoval. 1864 spolu se společníkem E. Grütznerem odkoupil i přádelnu v pruské Libavě (dnes Lubawka, Polsko). S 45 000 vřeteny se stal největším výrobcem na evropském kontinentě. Pomohl mu také pokles trhu s bavlnou za americké občanské války, kdy po lnu byla zvýšená poptávka. Za rakousko-pruské války 1866 přádelna v Trutnově shořela, ale záhy byla obnovena. F. řídil výrobu až do smrti. Patřil k vynikajícím odborníkům, vynálezcům a typickým gründerům první fáze průmyslové revoluce. Byl jmenován rytířem Řádu Františka Josefa. Datum úmrtí bývá mylně udáváno 1876.

Zanechal po sobě majetek v hodnotě přes 7,5 miliónu zlatých. Jeho dědici a pokračovateli se staly děti (dvanáct ze dvou manželství): z prvního svazku s Rosálií Kubátovou z Hořic měl tři dcery (Anna, * 1823, manželka lékaře, podnikatele a trutnovského starosty Antonína Poráka; syn Arnošt se zasloužil o vybudování papíren v Loučovicích u Lipna), z druhého manželství s Franziskou Ettelovou z Pilníkova měl pět synů a čtyři dcery. V podnikání pokračoval Karl Johann F. (* 27. 1. 1857 Mladé Buky [u Trutnova], † 24. 12. 1922 Vídeň, Rakousko), spolu s bratrem Friedrichem (1868–1921). Karl Johann získal predikát von Jamny podle domnělého příbuzenství s českým šlechticem Pavlem Faltysem z Jamného. Oženil se s Marií Annou, roz. Wiesenburgovou. Jejich dcera Evelyn F. (* 20. 2. 1887 Trutnov, † 13. 5. 1937 Vídeň, Rakousko) byla skladatelkou a klavíristkou, korepetitorkou wagnerovských hudebních slavností v Bayreuthu a spolupracovnicí jejich ředitele Siegfrieda Wagnera.

Firma Johann Faltis Erben s pobočkami na Moravě a v Sasku (Grosspostwitz), prosperovala až do první světové války, kdy se dostala do obtíží. Pro nedostatek surovin, chyběl před válkou dovážený len z Ruska, byla 1917 zavedena výroba i papírové příze. Po válce produkci komplikovala ztráta trhů, inflace v Rakousku a Německu a po smrti Karla Johanna F. také spory mezi dědici. Za hospodářské krize firma 1931 vyhlásila konkurz. Hlavní budova přádelny byla upravena a za druhé světové války sloužila firmě AEG. Poté ji využíval městský a okresní národní výbor (resp. úřad), který v bývalé továrně sídlil až do 2002.

L: OSN 9, s. 4 (s místem narození Trutnov); GIÖ 4, s. 286; ÖBL 1, s. 287; BL 1, s. 327; NDB 5, s. 22; Myška, s. 107–108 (kde další literatura); B. Smutný, List z obchodní činnosti firmy J. F. v Mladých Bukách, in: Podnikání a podnikatelé v dějinách východních Čech, 2002, s. 25–28; Texlenský zpravodaj 2003, č. 3. K Evelyn F.: Pazdírek, s. 247; LDM 1, s. 586.

P: SOA , Zámrsk, pobočka Trutnov, fond Jan F., dědicové – Mladé Buky; SOA , Zámrsk, pobočka Trutnov, řkt. f. ú. Trutnov, matrika zemř. 163-18, s. 448.

Tomáš Burda