FASTER Edvard 6.12.1877-24.2.1955

Z Personal
Edvard FASTER
Narození 6.12.1877
Místo narození Kutná Hora
Úmrtí 24.2.1955
Místo úmrtí Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel

FASTER, Edvard (též FASTR, Eduard), * 6. 12. 1877 Kutná Hora, † 24. 2. 1955 Praha, nakladatel, vydavatel, komunální politik

Pocházel z početné rodiny původem z Domažlicka, v průběhu 19. století se její členové usadili v Praze. F. byl synem mlynáře Josefa F. (1848–1925) a Marie, roz. Salákové (1853–1938), prasynovec Petra F. Absolvoval tři roky na měšťance v Jindřichově Hradci, kam nastoupil pravděpodobně proto, že tam působila jeho teta. Další F. vzdělání bylo zaměřeno odborně, 1891–96 se učil knihařem a poté sazečem v kutnohorském podniku K. Šolce. Praktické zkušenosti získával v pražské firmě Leschinger jako účetní a korektor. Koncem 1903 přesídlil do Jaroměře. Koupil nakladatelský podnik O. Juliše, který zvelebil. Už ve svém prvním samostatném působišti vydával mapy, turistické průvodce a pohlednice. Toto zaměření odpovídalo F. osobní zálibě, byl zapáleným milovníkem pěších výletů a členem Klubu českých turistů. 1904 se oženil s Annou Kubištovou. F. projevoval zájem také o technické novinky, např. o počátky aviatiky. Na pohlednicích zvěčnil zejména let J. Kašpara (24. 6. 1910) v Pardubicích. 1911 Jaroměř opustil a krátce žil v Jilemnici, kde získal tiskárnu po A. Neubertovi. Provozoval ji pod názvem Severočeská knihtiskárna, knihkupectví a nakladatelství Edvarda F. Obnovit a vybudovat zanedbaný podnik bylo náročné. Vydával zejména beletrii, turistické mapy, pohlednice s tematikou Krkonoš, horního Pojizeří, Orlických hor. Po roce Jilemnici opustil, aby od 1912 zakotvil na delší dobu v Lounech. Převzal zastaralý podnik O. J. Bukače. Snažil se jej rychle modernizovat a rozšířit. Jeho úsilí však zkřížila první světová válka, do níž musel narukovat. Válečná léta papírenské, nakladatelské a knihkupecké živnosti nepřála. Po 1918 se situace změnila. F. vedle svého podniku pracoval v komunální politice. 1919 byl zvolen do obecního zastupitelstva a 1922–23 působil jako starosta Loun. 1929 se vzdal knihkupectví, aby se mohl věnovat především nakladatelství. Prohloubilo se jeho zaměření na vydávání map, zejména turistických, přibyly také mapy pro motoristy a cyklisty. Populární byly zejména Přehledná silniční a železniční mapa ČSR, Distanční a přehledná silniční mapa ČSR, dále Národopisná mapa Čech, mapy jednotlivých zemí (Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, Podkarpatské Rusi), obrazové plány a průvodce Prahou. Při vydávání map i dalších publikací spolupracoval s řadou významných výtvarníků. Ke zdařilým patřily z estetického hlediska zejména turistické mapy Šumavy, Českomoravské vysočiny, Českého středohoří a Krušných hor. F. založil i monografickou řadu českých měst, ve které byly publikovány tři tituly věnované Kutné Hoře, Lounům a Domažlicím, včetně jejich okolí. Významné místo v produkci F. nakladatelství zaujímala Praha, zejména po jeho přesídlení do metropole ve třicátých letech. F. zájmy se však nevyčerpávaly jen turistickými příručkami a mapami. Věnoval se i dětské literatuře. Ke komerčně nejúspěšnějším titulům patřili Karafiátovi Broučci, mezinárodního uznání se dočkala zejména za výtvarné zpracování kniha L. Mašínové Od svítání do šera. Neúplné přehledy publikací vydaných F. zachytily asi sto devadesát titulů. Samostatné nakladatelské podnikání F. ukončil 1948. Nadále ovšem pracoval na přípravě dalších publikací k vydání. Zemřel po pádu ze štaflí při ukládání knih.

L: E. F. k šedesátinám, Knihkupec a nakladatel, 1937; J. Faster, O původu domažlických F., in: Rodokmen 3, 1948, č. 3, s. 65–71 a č. 4 (vyšlo 1949), s. 101–107; J. Uhlíř, Z historie aviatiky na Jaroměřsku, in: Jaroměřské noviny, 1998, č. 2; týž, F. ilustrovaný průvodce po Českém severovýchodě, in: tamtéž, 1995, č. 11; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík; I. Markvart, Umělecké nakladatelství – mapový ateliér E. F., REGIZ – Lounský kraj 8, 2003 (http://www.vejr.cz/ regiz/clanky/clanky2003.html).

Pavla Vošahlíková