FEILCHENFELD Otto 4.11.1879-?28.10.1944

Z Personal
Otto FEILCHENFELD
Narození 4.11.1879
Místo narození Teplice
Úmrtí po 28.10.1944
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání 20- Finančník nebo pojišťovák

FEILCHENFELD, Otto, * 4. 11. 1879 Teplice, † po 28. 10. 1944 Osvětim (Polsko), národohospodář, bankéř

Narodil se v židovské rodině bankovního ředitele Maxe F., představitele německého kapitálu v českých zemích před první světovou válkou, a Henrietty, roz. Scheuerové. V mládí konvertoval ke katolictví, studoval práva ve Vídni a Berlíně, aktivně se přitom angažoval ve studentských spolcích. Od 1910 působil jako náměstek ředitele České eskomptní banky a úvěrního ústavu, kde dříve pracoval i jeho otec. 1912 se F. stal jejím vrchním ředitelem. Spolu s dalšími řediteli tohoto finančního ústavu, Ernstem Zieglerem a Arthurem Lobem, se dokázali rychle zorientovat v nové hospodářsko-politické situaci po vzniku Československa a společně České eskomptní bance zajistili klíčovou pozici v meziválečném Československu. Disponovala nejhustší sítí poboček a dokázala vytvořit druhý nejsilnější koncern po Živnostenské bance (Česká eskomptní banka měla dvaadvacet podniků s majoritní účastí). Jejímu významu také odpovídalo F. zastoupení v mnoha správních radách výrobních podniků: byl předsedou správních rad Poldiny huti a Králodvorské cementárny, a. s., místopředsedou správní rady Pražské železářské společnosti, První brněnské strojírenské společnosti a Akciové společnosti pro průmysl papírenský Olšany, členem správní rady Severočeských uhelných dolů, a. s., v Mostě, Západočeského báňského akciového spolku a Skláren a rafinerií Josef Inwald, a. s. Současně se stal jedním z místopředsedů Pražské burzovní komory. Kvůli odporu proti spojení České eskomptní banky se společností Škodawerke, ale především pro svůj židovský původ, musel vedení banky opustit záhy poté, co se po německé okupaci stala dceřinou společností říšskoněmecké Dresdner Bank.

F. se 1904 oženil s Marií Kuchynkovou a měl s ní dvě děti: Janu (* 1905) a Marii (* 1906). Na počátku druhé světové války se manželé patrně rozešli, F. byl 1942 deportován do Terezína a 28. 10. 1944 transportem do Osvětimi, kde byl zavražděn, zatímco jeho žena zůstala jako německá občanka v Praze a 1946 se vystěhovala do Anglie.

L: Dějiny bankovnictví v českých zemích, 1999, s. 250, 320; Köpfe, s. 59; Terezínská pamětní kniha 1, 1995, s. 494; www.holocaust.cz/de/victims/ PERSON.ITI.132139.

P: NA, Praha, matrika narozených Židovské náboženské obce Teplice 30. 4. 1866, s. 341, řádek 1814.

Antonie Doležalová