FELIX Jiří 12.5.1856-8.1.1926

Z Personal
Jiří FELIX
Narození 12.5.1856
Místo narození Domažlice
Úmrtí 8.1.1926
Místo úmrtí Frenštát pod Radhoštěm
Povolání

61- Pedagog 53- Historik

62- Osvětový nebo veřejný činitel

FELIX, Jiří, * 12. 5. 1856 Domažlice, † 8. 1. 1926 Frenštát pod Radhoštěm, historik, vlastivědný pracovník, sběratel, publicista, pedagog

Po absolvování měšťanské školy a nižší reálky v rodišti pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Plzni a na Učitelském ústavu v Kutné Hoře. Krátce učil v Týně nad Vltavou i v rodišti a od 1883 po celý život ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde od 1913 pracoval jako ředitel Dívčí obecné a měšťanské školy. 1917 odešel do penze a odstěhoval se do Prahy. Záhy se však vrátil do Frenštátu, kde dožil.

Jako zcestovalý a výtvarně nadaný kantor používal originální vyučovací postupy a vlastnoručně zhotovené pomůcky, např. mapy a kresby. K regionu Valašska, jeho historii, kultuře a tradici si vytvořil mimořádný vztah, který promítl do sběratelských, dokumentárních a prezentačních počinů, dodnes využívaných odborníky. Svou činností dal příklad několika dalším regionálním historikům a vlastivědným pracovníkům (F. Horečka, B. Četyna, A. Zbavitel ad.).

Po příchodu do Frenštátu se F. zapojil do spolkové činnosti, a to nejprve do Pohorské jednoty Radhošť, jež se podílela na rozvoji turistiky v Beskydech; dále spoluzaložil Sokol, v němž působil po celý život a byl i cvičitelem či župním starostou, redigoval župní věstník a sepsal podrobnou historii činnosti místního Sokola do 1923 (zůstala v rukopise). Od počátku devadesátých let 19. století se zaměřil na vlastivědnou a národopisnou dokumentaci valašské lidové kultury. Po úspěchu ve Vsetíně připravil ve frenštátských školních budovách v srpnu 1893 Národopisnou, průmyslovou, školskou a uměleckou výstavu, k níž vyšel katalog s vlastivědnými články. Komitét Národopisné výstavy českoslovanské soubor o více než čtyři sta třiceti předmětech umístil do valašské expozice v Praze (1895). Po navrácení sbírky se část expozice měla stát základem regionálního muzea, jež však za F. života nevzniklo. Také po 1895 spolupracoval s pražským Národopisným muzeem a s Vlastou Havelkovou (roz. Wanklovou), kurátorkou krojové sbírky. 1911 nabídl Muzeu vlastní kolekci s částmi chodských a valašských krojů, v archivu uložil své soupisy zvykosloví, slovní zásoby místního nářečí, popisy ornamentů a pro Leoše Janáčka zapisoval lidové písně. Současně shromažďoval podklady pro vlastivědné publikace. K tomu otiskl řadu fejetonů v ostravských i olomouckých denících, ve kterých líčil dojmy z prázdninových cest do Polska, Maďarska, na Slovensko a na Balkán. Některé popisy zvykosloví, zejména rodinného, vtělil do povídek i humoresek a referoval o činnosti Sokola a o kulturních či sportovních akcích v místních i regionálních novinách. Byl pohřben na frenštátském hřbitově.

D: Město Frenštát pod Radhoštěm (na Moravě). Obraz kulturně-historický, 1904; Města lašská na Moravě, in: Památník Matice místecké, 1905, s. 45–50; Památník tělocvičné jednoty Sokol ve Frenštátě, 1906; Frenštátský okres, 1908; Panorama Radhoště, 1912; Hrad Hukvaldy, 1913 (2. oprav. vyd. 1925).

L: A. Zbavitel, J. F. Ke stému výročí jeho narozenin, in: Hlasy Muzea ve Frenštátě, 1956, č. 2 (nestr.); Slezsko 3, s. 36–37 (se soupisem díla a literatury).

P: Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm, část osobní pozůstalosti J. F. (neúplně zkatalogizováno).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiřina Veselská