FERENZ Anton Johann 3.6.1801-18.7.1874

Z Personal
Anton Johann FERENZ
Narození 3.6.1801
Místo narození Žďár nad Sázavou
Úmrtí 18.7.1874
Místo úmrtí Brno
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 127-128

FERENZ, Anton Johann (též FERENCZ), * 3. 6. 1801 Žďár nad Sázavou, † 18. 7. 1874 Brno, malíř

Narodil se jako druhý z osmi dětí krejčovského mistra Josefa F. a Mariany, roz. Chalupové. Podle rodinné tradice se 1820–22 učil malovat v soukromé škole Brňana F. Lichta a ve studiu pokračoval na vídeňské akademii. 1833 se jako zavedený malíř portrétů v rodišti oženil s Františkou Hedvičkovou a přestěhoval do Znojma. Restauroval kostelní obrazy (mj. obraz na hlavním oltáři kostela v Bítově), získal zakázky na cyklus křížové cesty a portréty znojemských měšťanů včetně starosty a jeho rodinných příslušníků. Patrně snaha zabezpečit šestičlennou rodinu F. vedla 1843 k přesídlení do Brna, kde předpokládal větší zájem zákazníků. Tomu nasvědčuje i počet dochovaných podobizen, mezi nimiž nechyběli příslušníci podnikatelských rodin Bauerů či Kleinů, podílejících se na prudkém rozvoji brněnského průmyslu, ale ani např. skladatel P. Křížkovský nebo rodiče A. Muchy. Za pozoruhodnou se považuje kolekce portrétů členů širší umělcovy rodiny včetně zemřelých dětí, jež vznikala v průběhu takřka třiceti let a která byla uložena do sbírek Moravské galerie v Brně. Jiné práce se dnes nacházejí v Regionálním muzeu ve Žďáru nad Sázavou, Jihomoravském muzeu ve Znojmě či v Muzeu města Brna, Muzeu Bojkovska, na zámcích Boskovice a Lysice a v soukromých sbírkách.

F. dílo je kvalitativně značně nevyrovnané, a to nejen v počátečních obdobích jeho umělecké dráhy, ale i v době, kdy byl na vrcholu sil. Nevyhnul se prohřeškům slabších malířů, např. nesourodému poměru hlavy a těla, příliš malým rukám, toporným gestům, tvrdě zpracované draperii. Přitom nechyběly vynikající práce, jež zachytily osobnost modelu s nečekaným psychologickým ponorem, takže drobné nedostatky ustoupily do pozadí. Většina doposud známých portrétů se vyznačovala příjemným, dobře sladěným koloritem, v němž byl znát vliv vzorů vídeňské školy.

L: Thieme-Becker 11, s. 400; Toman 1, s. 213; Toman D, s. 53; NEČVU 1, s. 173; V. Letovský, Výstava obrazů k 150. výročí narozenin žďárského rodáka, malíře Antonína F. Přehled umělcova životního díla, 1951; J. Svobodová, Portrét v městské společnosti 19. století. Ad honorem A. J. F. (1801– 1874), 2001 (katalog výstavy).

P: MZA, Brno, fond E 67 sbírka matrik, kniha č. 16 600, řkt. f. ú. Žďár nad Sázavou – Město, smíšená matrika pro Žďár, sv. IV, oddíl narozených, kniha 41; tamtéž, kniha č. 17 052, řkt. f. ú. Brno – sv. Tomáš, matrika zemřelých sv. V, kniha 24.

Kateřina Svobodová, Jana Svobodová