FIŠER František 4.2.1926-1.2.1983

Z Personal
František FIŠER
Narození 4.2.1926
Místo narození Lysá nad Labem
Úmrtí 1.2.1983
Místo úmrtí Varnsdorf
Povolání 64- Překladatel

FIŠER, František (řád. jm. Angelik František OD), * 4. 2. 1926 Lysá nad Labem, † 1. 2. 1983 Varnsdorf, historik, překladatel, řádový kněz

Pocházel z rodiny drobného obchodníka. 1940 byl přijat do salesiánského ústavu ve Fryštáku-Hodoňovicích. Gymnázium dokončil až 1948 v Nymburku poté, kdy přerušil studia ze zdravotních důvodů. Pak nastoupil jako novic do řádové dominikánské školy v Olomouci, kterou musel opět pro nemoc předčasně ukončit, z téhož důvodu nebyl odveden ani na vojnu. 1950 se odstěhoval do severočeského Jiřetína pod Jedlovou, kde začal pracovat jako lesní dělník. Soukromě se věnoval dalšímu studiu a pokoušel se překládat. 1953 nastoupil v Praze jako noční hlídač v Národním muzeu a krátce nato získal zaměstnání ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích, kde měl pořádat církevní fondy, avšak vzápětí byl z politických důvodů propuštěn. F. nadále střídal příležitostná zaměstnání, komplikovaná i jeho chorobou. 1957–60 byl historikem lovosického muzea. 1959 se s kladným ohlasem setkala jím připravená expozice Muzea českého granátu v Třebenicích. 1960 se stal zaměstnancem Okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích, kde se věnoval inventarizaci sbírek a začal zpracovávat studii věnovanou litoměřickému kancionálu, kterou však nedokončil. V šedesátých letech se rovněž významně angažoval v trampském hnutí a v jeho rámci v archeologických a sanačních pracích na hradě Helfenburk (u Úštěku). Po srpnové okupaci 1968 odjel do Vídně, kde byl v utajení vysvěcen u dominikánů na kněze, poté se vrátil a 1970 opět ztratil zaměstnání. Uchýlil se zpět do Jiřetína a živil se občasnými brigádami. Zakrátko získal invalidní důchod. 1972–78, v čase, kdy nebyl vězněn za maření státního dozoru nad církvemi, pracoval pod vedením M. Biče na ekumenickém překladu Bible. Největší autorský podíl měl na přetlumočení starozákonních žalmů. Posmrtně byla vydána F. rozsáhlá práce věnovaná hradu Karlštejn.

D: Karlštejn. Vzájemné vztahy tří karlštejnských kaplí, 1996 (z pozůstalosti uspořádal a résumé napsal M. Herda).

L: J. Smetana, F. F. – svobodná osobnost uprostřed nesvobody, in: Karlštejn, c. d., s. 361–367; Dějiny města Litoměřic, O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas (eds.), 1997, s. 397; V. Koleška, Slavní rodáci města. F. F., in: Listy města Lysá nad Labem a okolí 1997, č. 3, s. 9.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová