FIŠER Josef 13.1.1878-18.12.1944

Z Personal
Josef FIŠER
Narození 13.1.1878
Místo narození Klenčí pod Čerchovem
Úmrtí 18.12.1944
Místo úmrtí Moravské Budějovice
Povolání 63- Spisovatel

FIŠER, Josef, * 13. 1. 1878 Klenčí pod Čerchovem, † 18. 12. 1944 Moravské Budějovice, pedagog, historik

Byl nejstarší z pěti dětí chudého kováře. Po maturitě na domažlickém městském gymnáziu (1897), kde studoval s podporou nadace Karla Čejky při obecním výboru v rodišti, pokračoval ve studiích přírodopisu v Praze na filozofické fakultě. Tam sepsal a 1900 uveřejnil stať Kraj žuly a povaha sousedních hornin u Vltavy nad Svatojánskými proudy, která se stala F. rigorózní prací (1903 PhDr.). 1899–1902 pracoval jako volontér v paleontologickém oddělení NM v Praze a jako asistent mineralogickogeologického ústavu české techniky v Brně u J. J. Jahna. 1901 složil státní zkoušky z matematiky, fyziky, češtiny, němčiny a přírodopisu. Od září 1903 učil matematiku a přírodopis na soukromém českém vyšším gymnáziu v Zábřehu na Moravě a současně písemnosti, počty a účetnictví na živnostenské pokračovací škole (1907–11 správce). K tomu na pokyn ministerstva kultu a vyučování 1908–17 posuzoval učebnice přírodopisu pro gymnázia. Předtím se 1905 ve Slavkově u Brna oženil s Filipou Janěkovou a spolu vychovali dva syny, pozdější právníky. Byl přeložen do Moravských Budějovic, kde 1911 řídil původně městské reálné gymnázium. Vybudoval učitelský sbor, sbírky, knihovnu i gymnazijní matici, staral se o válečný provoz školy i její postátnění (1919). Vyučoval krasopis, těsnopis, přírodopis a latinu, spravoval sbírky a vedl orchestr.

F. se věnoval také politické, veřejné, kulturní a vědecké práci. V Zábřehu předsedal místnímu odboru Národní jednoty pro východní Moravu. V Moravských Budějovicích se stal členem městské rady za pokrokovou realistickou stranu, 1935 vstoupil do strany sociálně demokratické a mandát v radě vykonával až do smrti. Měl na starosti hlavně školní a kulturní záležitosti města. Od 1931 působil jako konzervátor brněnského památkového úřadu, od 1937 byl místním jednatelem Společnosti přátel starožitností československých, od 1940 důvěrníkem kronikářsko- rodopisného odboru Selského archivu, od 1942 městským kronikářem, 1912–26 též vzdělavatelem Sokola; 1912 přijal členství ve čtenářsko-pěveckém a ochotnickém spolku Budivoj, předsedal kuratoriím Krajinského muzea (od 1922) a Okresního dětského domova (1925–44), Okrašlovacímu spolku (1926–35) či Společnosti Otokara Březiny (od 1932).

F. proslul jako regionální historik zaměřený především na dějiny Moravských Budějovic a okolí. Ačkoli neměl vědeckou průpravu, sám se vzdělával a všechny jeho publikace se vyznačovaly přesností a spolehlivostí. Otiskl bezmála čtyřicet příspěvků, z toho tři mineralogické. Od 1912 přispíval mj. do výročních zpráv jím vedeného gymnázia, Zpravodaje městské spořitelny, od 1926 do periodik Od Horácka k Podyjí, Časopisu Matice moravské, Časopisu pro dějiny venkova i do několika památníků a almanachů. Četné práce zůstaly v rukopise.

Přátelil se mj. s hudebním skladatelem J. Jindřichem a spisovatelem J. Š. Baarem.

D: výběr: Geschichte der Juden in Mährisch Budwitz, 1929 (zvl. ot.); Farní chrám sv. Jiljí v Mor. Budějovicích, 1933; Lánové visitace na Moravě v 17. století, in: ČMM 56, 1932, s. 59–100, 389–431; 57, 1933, s. 158–179; Selské nepokoje na Moravě roku 1775, in: Časopis pro dějiny venkova 22, 1935, s. 49–64, 155–171.

L: Slezsko 5 (17), s. 30 (se soupisem díla a literatury); J. Kosíková, J. F. (život a dílo regionálního historika), 2007 (diplomová práce PedF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se soupisem díla, literatury a pramenů).

P: SOA Plzeň, Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Klenčí pod Čerchovem 05, 1874–1896, s. 34; SOkA, Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice, fond J. F. (inventář E. Nováčkové; doklady badatelské práce a společenských aktivit, osobní dokumenty a soukromé fotografie, korespondence).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný