FIALA Alois Adolf 2.6.1879-29.3.1940

Z Personal
Alois Adolf FIALA
Narození 2.6.1879
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 29.3.1940
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 137

FIALA, Alois Adolf, * 2. 6. 1879 Hradec Králové, † 29. 3. 1940 Brno, zpěvák, úředník

Byl synem Jana F. (1850–1910), mistra sklenáře a sboristy při katedrálním chrámu sv. Ducha. Hudební nadání rozvíjel od dětství, a to především po 1884, kdy se rodina přestěhovala do Olomouce. Tam F. 1897 maturoval na gymnáziu a současně se učil skladbě, dirigování a zpěvu u J. Nešvery, A. Petzolda a u otce, dirigenta kůru u Panny Marie Sněžné, choralisty (tenoristy) dómu, skladatele církevní hudby a aktivního člena spolků Vlastimil a Žerotín, jenž zpíval Jeníka při prvním olomouckém provedení Smetanovy Prodané nevěsty (1892). F. začal studovat na pražské lékařské fakultě. Současně se intenzivně věnoval zpěvu v Pěvecké a operní škole F. Pivody, zpíval na různých oslavách a zdokonaloval se ve hře na klavír. Od 1907 získal smlouvu v nově otevřeném Městském divadle na Královských Vinohradech (kde se hrála i operní představení) u ředitele F. A. Šuberta. Zahájil tak profesionální pěveckou dráhu a opustil takřka dokončená studia medicíny. Během sezony 1907/08 se zúčastnil královéhradeckého provedení Dvořákova oratoria Stabat mater. 1908 vstoupil do angažmá v opeře Zemského divadla v Lublani, během dvou sezon tam zpodobil bezmála dvě desítky významných rolí tenorového oboru a byl příznivě přijat kritikou. Náhlá otcova smrt slovinský pobyt ukončila, F. se vrátil do vlasti, aby se mohl postarat o matku a dvě sestry. 1910–15 působil v souboru brněnského Národního divadla, kde ztvárnil více než čtyřicet rolí a kde uplatnil svůj hlasový rozsah i stylové cítění v předních úlohách oper českých a světových skladatelů. Vystupoval též jako koncertní sólista (mj. v Beethovenově IX. symfonii, Novákově Bouři, Nešverově De profundis, Dvořákových kantátách a oratoriích Svatební košile, Stabat mater a Svatá Ludmila). F. byl zván k pohostinským vystoupením v pražském Národním divadle (Assad, K. Goldmark: Sábská královna, 1907/08; Jeník, B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1908/09). Úspěšnou kariéru přerušila první světová válka, kdy byl přidělen jako zdravotník k pacientům s infekčními nemocemi v Chocni. Po skončení válečné služby se do brněnské opery již nevrátil. Pouze jednu sezonu zpíval v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, po níž profesionální dráhu ukončil. Vrátil se do Brna, rozešel se s první manželkou, sopranistkou Marií, roz. Nussbaumovou (1884–1963), členkou tamního Národního divadla (1909–30), a oženil se podruhé. Pracoval jako vrchní zdravotní rada, potom administrativní ředitel na zdravotním úřadu města Brna a tajemník lékařské komory. Přátelil se s řadou umělců, skladatelů, spisovatelů a lékařů. Za německé okupace byl nuceně penzionován. Jeho synem byl Alois F. (* 15. 7. 1928), dirigent BROLNu a hudební režisér brněnského rozhlasu.

D: role, výběr: Praha-Královské Vinohrady: Kristián, K. Weiss: Polský žid; Ferrando,W. A. Mozart: Cosě fan tutte; Josef, J. Malát: Veselé námluvy; Loris Ipanov, U. Giordano: Fedora; Pinkerton, G. Puccini: Madame Butterfly. Lublaň: Samson, C. Saint-Saëns: Samson a Dalila; Don José, G. Bizet: Carmen; Turiddu, P. Mascagni: Sedlák kavalír; Canio, R. Leoncavallo: Komedianti; Lenský, P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; Lohengrin, R. Wagner: Lohengrin; Pedro, E. d’Albert: Nížina; Hoffmann, J. Offenbach: Hoffmannovy povídky; Cavaradossi, G. Puccini: Tosca; Manrico, G. Verdi: Trubadúr; Juranič, I. Zajc: Nikola Zrinski; Assad, C. Goldmark: Královna ze Sáby; Albert, R. Savin: Lapa Vida. Brno: Lukáš, B. Smetana: Hubička; Jarek, týž: Čertova stěna; Vítek, týž: Tajemství; Šťáhlav, týž: Libuše, Podhajský, týž: Dvě vdovy; Dalibor, týž: Dalibor; Princ, A. Dvořák: Rusalka; Jirka, týž: Čert a Káča; Toník, týž: Tvrdé palice; Ctirad, Z. Fibich: Šárka; Ferdinand, týž: Bouře; Števa, L. Janáček: Její pastorkyňa.

L: Pazdírek, s. 256; HS 1, s. 308–309; Postavy brněnského jeviště 2, 1989, s. 494–496 (se soupisem rolí a literatury); D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 66; J. Štefanides a kol., Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od 1479), 2008, s. 71 (Prodaná nevěsta v Olomouci); KRL 2, s. 1125 (viz Fialová, Marie).

P: SOA, Zámrsk, matrika narozených řkt. f. ú. Hradec Králové, sign. 51–6655, fol. 57; Divadelní ústav, Praha, dokumentace.

Gustav Novotný