FIERLA Gustaw 18.7.1896-21.11.1981

Z Personal
Gustaw FIERLA
Narození 18.7.1896
Místo narození Horní Lutyně (u Karviné)
Úmrtí 21.11.1981
Místo úmrtí Český Těšín
Povolání

76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 61- Pedagog

54- Etnograf

FIERLA, Gustaw, * 18. 7. 1896 Horní Lutyně (u Karviné), † 21. 11. 1981 Český Těšín, malíř, pedagog, etnograf

Pocházel z početné rodiny výtvarně nadaného dělníka, továrního malíře keramiky. Vzdělání získal na polském reálném gymnáziu v Orlové a v Těšíně, kde 1916 maturoval. Byl odveden na frontu, avšak po náhlé smrti otce se vrátil a pečoval o matku a sourozence. Po skončení první světové války vstoupil do polské armády, zúčastnil se vojenských akcí na Těšínsku a 1919 byl odměněn medailí Za obrone Śląska. Učil na polských obecných a středních školách v Karviné a Těšíně.

Ve studiích 1920–25 pokračoval na AVU v Krakově, kde absolvoval u profesorů S. Dębického a J. Mehoffera s finanční pomocí rodiny své snoubenky, učitelky S. Dworzakové z Těšína (vzali se asi 1928), a díky stipendiu Matice školské (Macierz Szkolna). Vrátil se do Orlové, kde učil na polském gymnáziu kreslení, věnoval se vlastní tvorbě a účastnil se života uměleckých sdružení v regionu.Na podzim 1939 byl krátce internován v táboře Skrochovice u Opavy, po propuštění dostal zákaz veřejné a umělecké činnosti. Věznění mu způsobilo trvalé zdravotní potíže. 1945 nastoupil opět jako profesor na orlovské gymnázium, později učil na tamní pedagogické škole, 1955 odešel na odpočinek. 1973 se přestěhoval k rodině své švagrové do Českého Těšína, kde dožil.

Základem F. tvorby byla figurální a portrétní malba, později výrazně ovlivněná impresionismem, jenž dodával postavám zvláštní výraz monumentality. Do námětů se promítly cesty na venkov a zájem o přírodu, znalci oceňovali pečlivě propracovanou kompozici i barevnost děl. V padesátých letech ho inspiroval socialistický realismus, do té doby převažující náměty nahradil postavami havířů, pohledy na průmyslovou zástavbu a industriální krajinu. Pro zájemce o malbu organizoval mezinárodní letní plenéry. Začal vystavovat již za studií na AVU, první autorskou přehlídku uspořádal 1923 v gymnáziu v Orlové spolu s kolegou K. Piegzou, po níž každý rok následovaly další. 1928 vystavoval v Brně a 1929 v Poznani, kde byl autorem expozice Zaolzia. Po návratu z Krakova se stal členem Moravsko-slezského sdružení výtvarných umělců v Ostravě a pravidelně se zúčastňoval členských výstav v ostravském Domě umění (1928–38, 1947–48), v Brně, Opavě, Přerově aj. 1937 patřil k spoluzakladatelům polského tvůrčího uskupení Śląski Związek Literacko-Artystyczny. F. tvorbu představila souborná výstava k šedesátým narozeninám (1956), jeho poslední velkou přehlídku 1972 připravili A. Maňka a W. Iwanka, celoživotní výstavu uskutečnil 1996 Polský kulturně osvětový svaz v České republice (PZKO).

Od počátku třicátých let se systematicky věnoval sběru, dokumentaci a studiu lidové kultury na Těšínsku. Pracoval jako kustod muzejních sbírek Matice školské v Českém Těšíně a shromáždil unikátní soubor hmotných dokladů každodenního života, především krojů, v závěru druhé světové války však byla sbírka zničena. Znalosti z dokumentace lidové kultury uplatnil v regionální publicistice, přispíval do časopisu Zwrot, do Kalendarzu Zwrotu, 1969 publikoval ve Vratislavi monografii o lašských krojích v edici Polskie Stroje Ludowe (Polské lidové kroje). Text doplnil střihovými nákresy a fotografiemi. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl jedním z autorů sborníku Płyniesz Olzo, dvoudílné monografie věnované lidové kultuře polského etnika na Těšínsku.

Po přestěhování do Českého Těšína se podílel na práci Sekcje Ludoznawcze při Zarządu Głównym Polskiego Związku Kulturalno- Oświatowego w Republice Czeskiej (Hlavní výbor Svazu, ZGPZKO). Byl pohřben na českotěšínském městském hřbitově.

D: Ondraszek w sztuce, in: Zwrot 2, 1952, č. 1, s. 6–9; Strój i jeho cześci w naszych pieśniach ludowych, in: Biuletyn Ludoznawczy 1, 1968, s. 18–65; Strój Lachów śląskich, Wrocław 1969; Ludowe skrzynie malowane, in: Biuletyn Ludoznawczy 3, 1970, s. 15–23; Strój cieszyński, 1977; Sprzętarstvo ludowe, in: Płyniesz Olzo. Zarys kultury materialnej ludu cieszyńskiego 2, 1972, s. 65–89; Stroje ludowe na Śląsku Cieszyńskim, in: tamtéž, s. 203–223; Rzeźba ludowa w drzewie, in: tamtéž, s. 225–237;Malarstwo ludowe na szkle, in: tamtéž, s. 239–253.

L: Slezsko 2, s. 26–27 (se soupisem díla a literatury); Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, S. Brouček – R. Jeřábek (eds.), 2007, s. 52 (se soupisem literatury); A. Grobelný, Prof. G. F. o pobytu v koncentračním táboře ve Skrochovicích, in: Těšínsko 8, 1965, č. 19–20, s. 34–35; A. Sivek, Pozdrav G. F., in: tamtéž 9, 1966, č. 3, s. 13–16; V. Hýl, Polští výtvarníci na Těšínsku, in: tamtéž 12, 1969, č. 2, s. 26–28; K. Piegza, Moje wzpomnienia o prof. G. F., in: Biuletyn Ludoznawczy, zeszyt 15 poświęcony pamięci prof. G. F., 1985, s. 9–34; týž, Spis obrazów G. F., in: tamtéž, s. 92–115; A. Piegzowa, Reprodukcje obrazów G. F., in: tamtéž, s. 66–72; táž, O G. F. v prasie, in: tamtéž, s. 75–91; J. Szymik, Bibliografia prac G. F., in: tamtéž, s. 116–117; I. Purzycka, Polscy artyści na Zaolziu 1945–1995, Bielsko-Biała 1995, s. 26; W. Owczarzy, G. F., 1996; Leksykon PZKO, 1997, s. 49, 212–221; K. Jiřík, Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě 1900–1950, 2006, s. 27.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiřina Veselá