FIERLINGER Otokar 21.5.1888-8.9.1941

Z Personal
Otokar FIERLINGER
Narození 21.5.1888
Místo narození Olomouc
Úmrtí 8.9.1941
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Příbuzní bratr Zdeněk Fierlinger

FIERLINGER, Otokar, * 21. 5. 1888 Olomouc, † 8. 9. 1941 Praha, architekt

Narodil se jako druhé ze šesti dětí v rodině Eugena F. (1849–1925) a Emmy, roz. Otáhalové. Otec vyučoval 1879–1908 francouzštinu a angličtinu na německé státní reálce v Olomouci, působil v tamním Vlasteneckém spolku muzejním, 1912–19 mu předsedal. Bratr Zdeněk F. (1891–1976) se stal předsedou československé vlády, sestra Evženie se provdala za důstojníka Jaroslava Rošického (1884–1942), předního aktéra domácího odboje v závěru první světové války, a byla matkou atleta a novináře Evžena Rošického (1914–1942), popraveného spolu s otcem v červnu 1942 za heydrichiády.

F. 1905 maturoval na německé státní reálce v Olomouci. 1910 ukončil studia na Fakultě pozemního inženýrství na Vysoké škole technické ve Vídni. 1911–12 působil ve stavební kanceláři Vítkovického horního a hutního těžířstva, 1912–13 v konstrukčním oddělení Továrny na stroje a vozy ve Vídni-Simmeringu, 1913–15 ve státní stavební službě na místodržitelství v Brně, 1915–18 byl přidělen k okresnímu hejtmanství v Olomouci. Od 1919 do konce života byl zaměstnán na ministerstvu veřejných prací, 1934 jako vrchní odborový rada, 1935 přednosta oddělení pro plánování a výstavbu měst. Zabýval se agendou Státní regulační komise pro Velkou Prahu, spolupracoval na tvorbě nového stavebního zákona, pozornost věnoval rekonstrukci venkovských osad a decentralizaci měst.

1920–21 studoval zdravotní inženýrství a krajinářskou architekturu na amerických univerzitách v Michiganu a Harvardu. Stáž doplnil cestami po amerických městech, kde se seznámil s urbanistickými trendy, krajinným plánováním a úpravami klidových a parkových zón. Do ČSR se vrátil ovlivněn tvorbou amerického architekta Franka Lloyda Wrighta. 1923 byl na ČVUT v Praze promován doktorem technických věd a současně se v Londýně stal členem výboru Mezinárodní federace pro bydlení a stavbu měst. V Československu se podílel na vzniku obdobné instituce, a to Ústavu pro stavbu měst při Masarykově akademii práce. Pravidelně se účastnil mezinárodních kongresů o urbanismu a regionálním plánování. Náležel ke znalcům a propagátorům anglosaské a americké krajinářské školy, s porozuměním pro příslušný sloh rekonstruoval historické zahrady a sám navrhl několik soukromých zahrad, které ústrojně začlenil do krajiny. 1930–37 vyučoval na AVU jako docent nauky o stavbě měst, 1936–39 se jako člen stavebního výboru podílel na adaptačních a stavebních úpravách Pražského hradu. 1939 po německé okupaci se zapojil do odboje, organizoval hospodářskou pomoc rodinám pronásledovaným nacisty, podílel se na výrobě a distribuci ilegálních tiskovin. Zůstal svobodný a bezdětný. Pohřben byl v rodinné hrobce na ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně.

D: studie: Domácí staviva. Příspěvek k osídlování, řešení bytové otázky a o ochraně domoviny, 1920; Nutnost péče o výstavbu obcí venkovských, 1923; Město a upravovací plán (s J. K. Říhou), 1932; Zahrada a obydlí. Základní zásady zahradní komposice, 1938; K novodobému utváření měst, in: Styl 6, 1920/21, č. 8–12, s. 85–93; Soustavy volných ploch ve městech amerických, in: tamtéž 8, 1922/23, č. 7–10, s. 93–111; Asanace venkovské obce Kvasic na Moravě, in: Stavba 2, 1923, č. 6, s. 102–106; Hornická kolonie v Košťanech a Břežánkách, in: Stavební rozhledy 10, 1929, č. 10, s. 121–124; Krajinářská architektura v Americe, in: Volné směry 27, 1929/30, č. 10, s. 234–236, 257–268; Mezinárodní kongres pro stavbu měst a bytovou péči v Berlíně 1931, in: Styl 16, 1931/32, č. 3–5, s. 52–59; Řešení rekreačních otázek v kulturní cizině, in: Architekt SIA 32, 1933, č. 9, s. 144–145; Soudobé snahy v úpravě zahrad, in: Styl 18, 1933/34, č. 8–10, s. 143–158; Regionální řešení rekreačních ploch, in: Stavba 12, 1934/35, č. 3, s. 43–44; K osídlovací otázce v Československé republice (s A. Mikuškovicem), in: tamtéž, č. 9, s. 132–135; Programové řešení městských sadů, in: Architekt SIA 35, 1936, č. 6, s. 81–89; O významu zahradních měst, in: Zdravotnická revue 18, 1936, č. 8, s. 131–132; Státní a regionální plánování (s A. Mikuškovicem a J. Vaněčkem), in: Sborník Masarykovy akademie práce 11, 1937, č. 4, s. 351–367; O pražských sadových a rekreačních plochách, in: Krása našeho domova 31, 1939, č. 1, s. 9–12, 33–37; Zahrada stylová (heslo), in: V. Teyssler – V. Kotyška, Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických 15, 1939, s. 426–428. Realizace, Praha: zahrada u vily F. Langera, 1930; zahrada u vily A. Schücka, 1931–1932; obnova zahrady Černínského paláce (s P. Janákem), 1931–1934; zahrada u vily C. Boudy, 1932; zahradní úprava okolí francouzských škol (s J. Gillarem), polovina 30. let; rekonstrukce giardinetta u Letohrádku královny Anny na Pražském hradě (s P. Janákem), 1937–1938; parková úprava Obory Hvězda, 1937–1938.tady středník, ne? Kvasice: asanační plán obce, kolem 1920. Olomouc-Neředín: hrobka F. rodiny (s P. Janákem), polovina 20. let. Sezimovo Ústí: vila Zdeňka F. čp. 203, 1930–1931; komplex drobných staveb čp. 216 (byt správce, F. ateliér, byt řidiče) v areálu sídla Zdeňka F., 1930–1934; zahrady u letních domů Dr. E. Beneše, L. Strimpla a Zdeňka F., 1931–1938; přístavba vily Dr. E. Beneše, 1937. Strančice: zahrada u vily PhMr. F. Schnöblinga, 1931–1933. Jevany: zahrada u vily JUDr. A. Schauera, 1934–1935. Nové Hrady u Litomyšle: adaptace zámku Ing. J. Čerycha, 1936–1937.

L: J. E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, 1940, s. 225; O. Starý, Dr. O. F. † 8. IX. 1941, in: Architektura 3, 1941, č. 9, s. 209; I. Šula, Ing. Dr. F. O. zemřel, in: Věstník SIA 9, 1941, č. 9, s. 182; P. Janák, Architekt na Pražském hradě, in: Architektura ČSR 7, 1948, č. 1, s. 19–20; J. Hrůza, Slovník soudobého urbanismu, 1977, s. 101, 183; R. Švácha, Bez stropu, in: Stavba 7, 2000, č. 3, s. 56; S. Templ, Baba. Osada Svazu čs. díla Praha, 2000, s. 25; V. Karfík – V. Šlapeta – M. Lamarová, Frank Lloyd Wright a česká architektura, 2001, s. 44, 48, 50, 54, 55; O. Kuča, Zamyšlení nad československou meziválečnou krajinářskou architekturou, in: Krajina, park, zahrada 12, 2002, č. 5, s. 3; M. Kolář – V. Drha, Edvard Beneš v Sezimově Ústí. Vila, zahrada, domov, 2004, s. 9, 13–14, 16–19, 22, 26; M. Platovská, Je politikova vila věcí veřejnou?, in: Stavba 12, 2005, č. 2, s. 22–23; E. Erbanová – M. Šilhán – R. Švácha – H. Moc, Slavné vily Jihočeského kraje, 2007, s. 96, 119–121; M. Kolář, Teoretik urbanismu a tvůrce zahrad, in: Architekt 54, 2008, č. 7, s. 86–87; H. Hermanová – Š. Koukalová – E. Novotná – R. Schmelzová – J. Podrazil, Slavné vily Středočeského kraje, 2010, s. 199; J. Dostalík, Projevy environmentálního myšlení v české teorii architektury a urbanismu první poloviny 20. století, diplomová práce MU, Brno, 2010, passim; M. Kolář, F. „zapomenutá“ vila, in: Lidové noviny 9. 9. 2011, s. 9.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Michal Kolář