FIETZ Alois 10.1.1890-26.12.1968

Z Personal
Alois FIETZ
Narození 10.1.1890
Místo narození Malé Albrechtice (u Krnova)
Úmrtí 26.12.1968
Místo úmrtí Karlsruhe (SRN)
Povolání 6- Botanik

FIETZ, Alois (též FITZ), * 10. 1. 1890 Město Albrechtice (u Krnova), † 26. 12. 1968 Karlsruhe (SRN), botanik, mykolog, pedagog, odborný spisovatel

Byl synem strojníka Eduarda F. a Terezie, roz. Hadwigerové. Vyrůstal v Supíkovicích na zemědělské usedlosti rodičů. Po absolvování gymnázia ve Vidnavě (1901–09) studoval přírodní nauky na filozofické fakultě univerzity ve Vídni (1909–13, PhDr. 1914, disertační práce o slezských fosilních dřevech). Od 1913 pracoval v Ústavu botaniky a zoologie brněnské německé techniky nejprve jako asistent, pak jako soukromý docent botaniky, rostlinných surovin a technické mikroskopie (1927) a docent honorovaný pro kontrolu potravin a poživatin s titulem mimořádného profesora botaniky (1942). Přednášel především některé partie z botaniky a kontrolu potravin, učil současně na Vyšší ovocnářsko-zahradnické škole v Lednici. Předtím se v Opavě 1922 oženil s Annou, roz. Peikertovou, 1941 vystoupil z římskokatolické církve. Po druhé světové válce byl odsunut a usadil se v jihozápadním Německu. Od 1948 se živil jako redaktor a 1950–54 spolupracoval se Státním přírodovědeckým muzeem v Karlsruhe, kde dožil.

F. se vypracoval ve znalce rostlinné anatomie a odborníka v mikroskopování a proslul jako paleobotanický a paleodendrologický výzkumník. Výsledky archeobotanických nálezů mj. z Jesenicka, brněnské Stránské skály či Králova Pole, okolí Blanska, Prostějova i Opavy publikoval v časopisech, např. Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn, Beiträge zur Biologie der Pflanzen (Berlín), Österreichische botanische Zeitschrift (Vídeň) a Mitteilungen des naturwissenschaftlichen Vereines in Troppau, kromě toho napsal kapitolu o anatomii dřeva a jeho technickém zpracování (Grafes Handbuch der organischen Warenkunde 2/2, Stuttgart 1928, s. 493–616). Spolupracoval se dvěma archeology – J. Böhmem z Prahy a J. Skutilem z Olomouce. Za německé okupace zveřejnil rovněž dva příspěvky o J. G. Mendelovi (1942, 1944). Po druhé světové válce nalezl paleobotanický materiál u Karlsruhe a Pforzheimu či v dolnorakouském Willendorfu a promýšlel další možnosti uplatnění mikroskopování v kriminalistice (analýzy stop rostlinných textilií, dřevěných uhlíků, laků a barev).

D: výběr: Neue Halophytenstandorte Mährens, in: Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn 58, 1920/21, s. 77–83 (s kol.); Prä- und frühhistorische Pflanzenreste aus Mähren, in: tamtéž 65, 1933, s. 104–108; Prähistorische Pflanzenreste aus der Slowakei, in: tamtéž 67, 1935, s. 149–151; Botanische Untersuchung eines Moores in Bad Karlsbrunn, in: tamtéž 69, 1937, s. 21–28;Mikroskopische Untersuchung von drei mittelalterlichen Bauopfern aus Brünn, in: tamtéž 72, 1940, s. 62–70; Bronzezeitliche Pflanzenreste aus der Stierfelshöhle bei Brünn, in: tamtéž, s. 71–75; Taxus baccata (Eibe) aus prä- und frühhistorischen Funden in Mähren, in: tamtéž 74, 1942, s. 94–96; Rostlinné zbytky z galského oppida u Malého Hradiska, okr. Prostějov, in: Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova 15, 1937, s. 55–71.

L: Poggendorff 7a/1 (1956), s. 35–36; J. Futák – K. Domin, Bibliografia k flóre ČSR do r. 1952, Bratislava 1960, s. 202–203; BL 1, s. 346; E. Opravil, Sto let od narození dr. A. F., in: Severní Morava. Vlastivědný sborník 59, 1990, s. 66–69; Sklenář, s. 165; Slezsko 11, s. 33–34 (se soupisem díla a literatury); P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945, 2004, s. 100–101; Prof. PhDr. A. F., Encyklopedie dějin města Brna (www.encyklopedie.brna.cz).

P: Město Albrechtice, rodná matrika řkt. f. ú. Albrechtice a obcí Biskupice, Rudíkovy a Žáry, VII (1883–1929), fol. 126 (poř. č. neuvedeno); Landesarchiv Baden-Württemberg, Hauptstaatsarchiv Stuttgart. Kultusministerium Personalakten 1945–1977. Universitäten, wissenschaftliche Hochschulen, Institute und Museen. EA 3/150 Bü 518 F. A., Prof. (osobní spis); Sbírka separátů MZM, Brno.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný