FINGER Gustav Victor 30.6.1854-25.3.1919

Z Personal
Gustav Victor FINGER
Narození 30.6.1854
Místo narození Řepín (u Mělníka)
Úmrtí 25.3.1919
Místo úmrtí Praha
Povolání 37- Doprava, pošty, spoje

FINGER, Gustav Victor, * 30. 6. 1854 Řepín (u Mělníka), † 25. 3. 1919 Praha, průkopník letectví

Byl synem nadlesního Josefa F. (* 1808) a Anny, roz. Trompusové (* 1816). Vystudoval vyšší reálku v Praze, po absolvování vojenské dělostřelecké školy prošel vojenskou službou u jezdeckého pluku v Sedmihradsku. Dále studoval strojní inženýrství v Německu, poté pracoval v pražských továrnách (Waldek & Wagner, Tašek &Weis). 1895 vyšla jeho Studie aeronautická, druhý česky psaný spis z oboru letectví. Téhož roku začal vydávat měsíčník Epocha, zamýšlený původně jako letecký časopis, kvůli malému zájmu o tento obor od druhého ročníku přeměnil periodikum na všeobecně technické se stálou rubrikou věnovanou letectví. 1901 ho předal nakladateli E. Weinfurterovi. 1892 se F. stal členem právě zakládané České aeronautické společnosti. Patřil k nepočetné skupině, která chtěla v Praze zřídit výzkumnou aeronautickou laboratoř, záměr však nebyl realizován. Později ze společnosti vystoupil, 1895 své členství obnovil a po nějakou dobu zastával funkci místopředsedy. Vedle toho se neúspěšně snažil o založení Spolku Muzea vynálezů. 1897 se stal jednatelem vznikajícího Patentního spolku.

1892 navrhl vzducholoď poháněnou vrtulí v dlouhém válci, procházejícím osou nosného balonu; v následujících letech se přiklonil k letadlům těžším než vzduch. 1895 vypracoval studii letadla Cyklon, jehož podstatou byl tzv. propulsor, tvořený dlouhou trubicí s dvojicí vrtulí. Takto chtěl F. studeným proudem vzduchu řešit pohon a současně doufal, že jeho propulsor zajistí letadlu stabilitu a bude přispívat ke vztlaku letadla. Neuvážil, že v trubici bude docházet ke značným ztrátám energie. Celkové uspořádání neměl zcela ujasněno, v jeho pozůstalosti zůstal dochován větší počet rozdílných náčrtů možné podoby letadla.

Popularizoval letectví přednáškami a články v technických časopisech i denním tisku. Mnozí jedinci se na něj obraceli s žádostí o posudek svých vynálezů, a proto ho později V. Karmazín nazval prvním českým leteckým inženýrem. Po 1901, kdy přestal vydávat Epochu, jeho aktivity v oboru letectví poklesly. 1903 si na Královských Vinohradech (dnes Praha) otevřel technickou agenturu. Po 1908, kdy se v Evropě začalo rozvíjet letectví, začal opět přednášet a publikovat o letecké problematice. 1909 vypracoval program aeronautické sekce rodícího se Technického muzea pro Království české, o rok později zřídil první leteckou expozici muzea ve Schwarzenberském paláci a získal pro ně řadu leteckých exponátů.

Neúspěšně se pokusil patentovat svůj projekt Cyklon v Rakousku (1909), ve Franciimu byl v lednu 1910 udělen patent č. 408 205 na Perfectionnements aux aéronauts. Stále věřil ve správnost své myšlenky a doufal v realizaci letadla. 1910 začal podle jeho návrhu stavět letadlo V. Vondráček ve Staré Boleslavi, stroj však nedokončil.

D: Studie aeronautická, 1895; Sport vzduchoplavecký v Čechách, in: Národní listy 16. 4. 1911 (sportovní příloha); Vzduchoplavba, in: Světem práce a vynálezů 2 [1912].

L: OSN 28, s. 419; OSND 2/1, s. 568; MSN 2, s. 756; MČE 2, s. 450; ČBS, s. 145; Tomeš 1, s. 316; V. Karmazín, Náš první letecký inženýr, 1940; K. Bittner – J. Schindler, Ing. G. V. F., zakladatel leteckého oddělení NTM, in: Sborník NTM 4, 1965, str. 377–386.

P: Archiv NTM, Praha; NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 119, obraz 844.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Sviták