FISCALI Ferdinand Julius 1.6.1827-10.11.1907

Z Personal
Ferdinand Julius FISCALI
Narození 1.6.1827
Místo narození Třeboň
Úmrtí 10.11.1907
Místo úmrtí Chomutov
Povolání 23- Lesník nebo myslivec

FISCALI, Ferdinand Julius (též FISKALY), * 1. 6. 1827 Třeboň, † 10. 11. 1907 Chomutov, lesník, pedagog, odborný spisovatel

Byl synem měšťana, městského důchodního Julia F. a Anežky, roz. Reinhardové. Po studiích na gymnáziích v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci a matematiky, přírodovědy a zemědělství na pražské německé technice (1843–45) vykonal předběžnou lesnickou praxi na velkostatku Jindřichův Hradec. Ve studiích pokračoval na lesnickém ústavu v Mariabrunnu ( dnes část Vídně, 1846–49). Vstoupil do služeb hraběte Czernina, 1850 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a 1852 se oženil s Antonií Paukovou, s níž vychoval dva syny a dvě dcery. 1852–58 učil přírodovědu na nově zřízené Spolkové lesnické škole v Úsově na Moravě, odkud přestoupil (1858–66) na rozsáhlý colloredo-mannsfeldský nesvěřenský velkostatek Dobříš, kde dosáhl hodnosti lesmistra. Český lesnický školský spolek si F. vybral jako ředitele lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, na které působil 1866–94 a kterou pozvedl na vysokou úroveň. Povolal významné učitele, vychoval na tisíc žáků, z nichž se mnozí dopracovali vynikajícího postavení (J. Wiehl, J. Liebus, J. Bohutínský, T. Mokrý, J. Růžička, M. Adamička). Současně pracoval 1869–93 jako vrchní správce valdštejnských lesů a získal tituly lesního a vrchního lesního rady (1884). Do výslužby odešel 1894, krátce spravoval lobkovické lesy na Mostecku, 1899 se odstěhoval do Děčína a 1905 přesídlil k synovi (lékaři) do Chomutova, kde dožil.

Na počátku osmdesátých let F. hodnotil první zkušenosti s pěstováním douglasky u nás, kterou doporučoval spolu s jinými exotickými dřevinami přimísit k pomaleji rostoucím druhům. 1886 byl českým zemským výborem povolán do Zemědělské rady, kde pracoval jako poradce, dále byl členem Zoologicko- -botanického spolku ve Vídni, České lesnické jednoty (od 1894 druhým viceprezidentem) a několika dalších spolků.

F. obdržel Řád Františka Josefa I. za kolekci bělské školy na světové výstavě ve Vídni 1873 a Řád železné koruny třetí třídy za činnost v ústřední komisi pro úpravu katastru daně pozemkové (1882), již 1883 byl povýšen do rytířského stavu a 1891 zvolen čestným občanem Bělé. Tehdy byl založen F. fond pro podporování chudých posluchačů. Byl znám jako výborný řečník. Na bělském náměstí mu byl 1926 odhalen pomník zbudovaný fondem při České lesnické jednotě (Böhmischer Forstverein).

D: Deutschlands Forstcultur-Pflanzen, 1856; Die schädlichen Forstinsekten, 1857; Statistische Beschreibung der fürstlich Colloredo-Mansfeld’schen Domaine Dobřisch, 1864; Die sogenannte Wienerwaldfrage, in: Vereinsschrift für Forst-, Jagd- und Naturkunde 1871, 2. (74.) Heft, s. 66–73.

L: F. Ritter von F., in: Vereinsschrift für Forst-, Jagd- und Naturkunde 1890/91, č. 6 (170.), s. 3–8; F. Croy, F.-Jubiläumsfeier, in: tamtéž 1891/92, č. 2 (172), s. 5–9; nekrolog, týž, Oberforstrat F. Ritter von F. Ehrenmitglied des mährisch-schlesischen Forstvereins, in: Verhandlungen der Forstwirte von Mähren und Schlesien 59, 1908, s. 1–7; HSN 1, s. 629 (Dobříš); Les a lov 1, 1907/1908, s. 94; J. Liebus, Za mistrem naším F.!, in: tamtéž, s. 209; J. Liebus – J. Wiehl, Zbudování pomníku zvěčn. vrchního lesního rady F. ryt. z F., in: Háj 1916, s. 125; A. Holub, K stému výročí narozenin F. F., in: Československý les 8, 1928, s. 153–154; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 388; G. Novotný, Johann Friedrich Bechtel a jeho působení na velkostatku Bzenec, in: Slovácko 37, 1995, s. 161, 165.

P: SOA, Třeboň, matrika řkt. f. ú. Třeboň, sv. 8, 1825–1936, fol. 58.

Gustav Novotný