FISSÉ Michael Joannes 9.1.1686-9.1.1732

Z Personal
Michael Joannes FISSÉ
Narození 9.1.1686
Místo narození Znojmo
Úmrtí 9.1.1732
Místo úmrtí Znojmo
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 240

FISSÉ, Michael Joannes (též FISSE, FISSEE, Jan, Johann Michael st.), * 9. 1. 1686 Znojmo, † 9. 1. 1732 Znojmo, malíř

Byl synem malíře Nicoly a Anny Marie Elisabethy F. První malířské dovednosti získal pravděpodobně v otcově dílně. Poté, podle svědectví F. životopisců O. Schweigla a J. P. Cerroniho, podnikl studijní cestu do Itálie, kde byl ovlivněn tvorbou A. Pozzy a poznal římskou malbu akademického směru z konce 17. a počátku 18. století, zejména díla C. Maratty a S. Concy.

F. patřil k první generaci známých malířů moravské barokní malby. Ve srovnání s J. J. Etgensem jeho dílo sice nedosáhlo tak velkého rozšíření, avšak byl zdatnější než F. A. Findt, F. mladší znojemský vrstevník. Většina prací, z nichž se dodnes zachovaly jen některé, vznikla na objednávku olomouckých a louckých premonstrátů. K nejstarším realizacím patřila freska v klášterním kostele Hradisko u Olomouce (1713). Větší zakázku získal pro klášter s kostelem Navštívení P. Marie na Svatém Kopečku u Olomouce, kde 1718–21 vytvořil nejen fresky v refektáři, ale i oltářní obrazy Narození Krista a Narození Panny Marie. Technikou fresco-secco 1719–20 vyzdobil kopuli kaple Jména P. Marie (nyní sv. Anny) v ambitu areálu poutního kostela, a to výjevy ze života patronky a ochránkyně premonstrátů P. Marie. Zjevná záliba v kanonické i apokryfní mariánské literatuře mu dala impuls k dílu, v němž se prolínaly starozákonní a novozákonní motivy ilustrující jednotu a kontinuitu biblického příběhu. Pro premonstráty v klášteře Louka u Znojma vymaloval koncem dvacátých let 18. století prelaturu freskami (dnes zničeno) a namaloval oltářní obrazy pro klášterní kostel sv. Václava (např. sv. Augustin, 1721). Do tohoto období spadala i zakázka na výzdobu interiéru poutního kostela Navštívení P. Marie v Lechovicích (1720), na níž se podíleli také A. Schoonjans a J. Winterhalder ml. F. tam s nimi spolupracoval na freskové výzdobě, dále dokončil malbu čtyř iluzivních oltářů s postavami sv. Šebestiána, Rocha, Rosálie a Davida a dvě oltářní plátna se sv. Floriánem, Markétou, Agátou a Donátem (jejich skici uloženy v Jihomoravském muzeu ve Znojmě). F. vyzdobil i farní kostely pod patronací louckých premonstrátů v Šatově a Havraníkách. Pro premonstráty v Brně-Zábrdovicích provedl výmalbu klenby vysoké centrální kaple sv. Anny v ochozu poutního kostela Jména P.Marie ve Křtinách. Dochovaná freska představuje na oblacích trůnícího Boha Otce s anděly. Na objednávku pracoval také na freskách a oltářních obrazech v barokním interiéru oválné kaple sv. Kříže v jezuitském kostele sv. Michala ve Znojmě (před 1730) nebo na freskách v křížové chodbě tamního kláštera dominikánů (1727–31). Mezi ikonograficky zajímavé práce se světskou tematikou patřila fresková výzdoba vstupního sálu znojemského hradu, přebudovaného po 1710 na barokní zámek. Malby znázorňovaly ideální portréty českých panovníků, Přemyslovců i Habsburků, a scény z dějin s alegorickou oslavou historických zemí Koruny české, které zřejmě reflektovaly genealogický cyklus Přemyslovců v nedaleké románské rotundě sv. Kateřiny. Fresky byly později přemalovány.

L: Thieme-Becker 12, s. 57; DČVU 2/2, s. 625–626; L. Slavíček, Příspěvky k dějinám barokního umění na Moravě, in: SPFFBU-F 19–20, 1975–76, s. 124n.; J. Mjartan, M. J. F., 1981 (diplomová práce FF MU, Brno); J. Kroupa, Premonstrátský klášter Louka – Chrám Šalamounův, in: P. Kroupa – J. Kroupa – L. Slavíček – J. Unger, Premonstrátský klášter v Louce. Dějiny – umělecká výzdoba – ikonologie, 1997, s. 66; Olomoucké baroko. Výtvarná kultura let 1620–1780, 2010, s. 274–275.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 008, matrika nar. řkt. f. ú. Znojmo – sv. Mikuláš, sv. III, fol. 149, kniha č. 15 050, matrika zemřelých sv. II., fol. 95.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Svobodová