FLEISCHER Antonín 17.2.1850-22.10.1934

Z Personal
Antonín FLEISCHER
Narození 17.2.1850
Místo narození Rovečné (u Bystřice nad Pernštejnem)
Úmrtí 22.10.1934
Místo úmrtí Brno
Povolání

15- Lékaři 18- Představitel přírodních věd 63- Spisovatel

7- Zoolog

FLEISCHER, Antonín, * 17. 2. 1850 Rovečné (u Bystřice nad Pernštejnem), † 22. 10. 1934 Brno, lékař, entomolog

Pocházel z rodiny evangelického duchovního Benjamina F. Bratr Bohumil (* 7. 8. 1847 Rovečné, † 28. 11. 1913 Sloupnice) se stal pastorem a botanikem, Josef (1866–1940) lékařem a entomologem. F. maturoval 1870 na evangelickém gymnáziu v Těšíně. Rok studoval medicínu ve Vídni, studia dokončil v Praze, kde byl 1875 promován (MUDr.). Praxi zahájil jako sekundární lékař v brněnské porodnici (1876–78), poté byl přidělen vojenské nemocnici, odkud po demobilizaci přešel jako sekundář do zemské nemocnice (1878–80). Samostatnou lékařskou praxi si otevřel 1880. Od 1891 byl členem moravské zemské zdravotní rady, od 1909 nejvyšší zdravotní rady ve Vídni, více než deset let rozhodčího soudu Úrazové dělnické pojišťovny. 1910 získal vyznamenání rytířským křížem Řádu Františka Josefa. Stal se prvním předsedou brněnské Župy českých lékařů a pětatřicet let působil jako lékař brněnského železničního ředitelství. Pohřben byl na brněnském Ústředním hřbitově.

Již od mládí se věnoval sběru a studiu brouků (Coleoptera). V Těšíně se spřátelil s vynikajícím entomologem E. Reitterem, při pražských studiích pomáhal A. Fričovi v zoologických sbírkách Národního muzea. Podnikal entomologické exkurze do pražského okolí s E. Lokajem, K. Skalitzským, J. Stussinerem, Ch. Haurym aj. Stal se uznávaným odborníkem. 1873 se zúčastnil přípravy entomologické expozice pro Světovou výstavu ve Vídni. 1874 v době kůrovcové kalamity po vichřici na Šumavě F. na popud vlády prostudoval tyto zhoubné škůdce a doporučil státním orgánům metodiku ochrany. Zpracoval obsáhlé pojednání Kůrovci na Šumavě (1876). Sbírku kůrovců, kterou tam pořídil, věnoval lesnické škole v Bělé pod Bezdězem. Zvláštní pozornost věnoval širšímu okolí Brna a jižní Moravě, svými objevy obohatil domácí koleopterofaunu o vzácné druhy. Sbíral i v Rakousku, Maďarsku, Istrii, Dalmácii a Hercegovině. Výzkumné cesty podnikal s koleopterology L. Ganglbauerem, E. Reitterem, M. Bernhauerem, R. Formánkem ad. Zpracoval a revidoval koleopterologické sbírky muzeí v Londýně, Petrohradu, Helsinkách, Vídni, Frankfurtu nad Mohanem. Zvláště se zasloužil o tabulky palearktických forem střevlíkovitých brouků rodu Dyschirius (Carabidae, Col.; vyšly i francouzsky a německy). Napsal studie o rodu Liodes (Leiodes, Leiodinae, Col.) a Colon (Leiodiae, Col.) a sestavil tabulky Leiodinů palearktické oblasti. Přispěl do Klímova katalogu coleopter (1902). Publikoval více než osm desítek dalších prací v časopisech Vesmír, Wiener entomologische Zeitung, Časopis České (Československé) společnosti entomologické aj.

K jeho poctě byli pojmenováni: Xylodromus fleischeri Lokaj (1917), Agrilus fleischeri Obenb. (1924), Anthaxia fleischeri Obenb. (1924), Dilacra fleischera Eppelsheim (1892), Plectophoeus fleischeri Machulka (1929), Caenoscelie fleischer Reitter (1889). Stal se nositelem vysokých ocenění a získal čestná členství v entomologických společnostech (petrohradské, berlínské, československé, v brněnském Přírodovědeckém klubu a Přírodovědeckém klubu v Prostějově). Vedl entomologické oddělení MZM a byl jmenován členem korespondentem Moravské muzejní společnosti. Shromáždil ohromnou sbírku fauny palearktických brouků (dvacet tisíc druhů s více než sto tisíci jedinci). Napsal stěžejní dílo Přehled brouků fauny Československé republiky (1927–30).

D: Krátká rozprava o lýkožroutech čili kůrovcích a o pohromě jimi na lesích způsobené, 1875; Dvojtvárnost (dimorphismus) u samiček potápníků „Dytiscus“, vzhledem k teorii Darwinově, in: Vesmír 5, 1876, s. 99–100; Rovnokřídlý hmyz z čeledi cvrčků Oecanthus pellucens Scop. zvaný, in: tamtéž 6, 1877, s. 193; Neue Dyschirius-Arten aus Turkestan, in: Wiener entomologische Zeitung 17, 1898, s. 249–250; Příspěvek ku výzkumu broukové fauny Radhoště, in: Věstník Přírodovědeckého klubu v Prostějově 14, 1911, s. 85–88; Zajímavé nálezy brouků na Šumavě, in: Časopis Československé společnosti entomologické 22, 1925, s. 21–22; Poznámky k fauně brouků v pohraničních horských lesích v severních a jižních Čechách, in: tamtéž 23, 1926, s. 97–98; Přehled brouků fauny Československé republiky, 1927–30 (též in: ČMZM 25, 1927, s. 1–66). Bibliografie F. prací za l. 1875–1900 in: Index Litteraturae Entomologicae, Series II, 2, 1965, s. 52–53.

L: Národní album, 1899, sl. 234; AČL, s. 64; (sine), Nestor čsl. entomologů p. MUDr. A. F., in: Příroda 27, 1934, s. 93; L. Heyrovský, Za MUDr. A. F., in: Časopis Československé společnosti entomologické 31, 1934, s. 145–146; Dr. Šámal, MUDr. A. F. zemřel, in: Věda přírodní 15, 1934, s. 286; B. Kouřil, † MUDr. A. F., in: Věstník Přírodovědeckého klubu v Prostějově 24, 1934–35, s. 3–4; L. Heyrovský, Sté výročí narozenin entomologa A. F., in: Přírodovědecký sborník Ostravy 11, 1950/1951, s. 123–124; J. Volák, Život a vědecká činnost MUDr. A. F., in: ČLČ 89, 1950, s. 499; A. Pfeffer, Kůrovci Jeseníků, in: Entomologické listy 13, 1950, s. 72–78; Koleška, s. 50–51.

P: NM, Praha, Entomologické oddělení, F. sbírka brouků (130 000 exemplářů), část je deponována v MZM, Brno.

Zdeněk Koleška