FLUSSER Vilém 12.5.1920-27.11.1991

Z Personal
Vilém FLUSSER
Narození 12.5.1920
Místo narození Praha
Úmrtí 27.11.1991
Místo úmrtí Bor (u Tachova)
Povolání 56- Filozof
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 279

FLUSSER, Vilém, * 12. 5. 1920 Praha, † 27. 11. 1991 Bor (u Tachova), filozof, pedagog

Pražský rodák pocházel z dobře situované židovské rodiny, F. bratrancem byl David Gustav F. (1917–2000). Gymnázium absolvoval v Praze na Smíchově. Krátce pokračoval ve studiu filozofie na UK. 1939 (bývá uváděno také 1940) po okupaci Československa nacistickým Německem rodiště opustil a emigroval do zahraničí spolu s Edith Barthovou, svou budoucí manželkou. Rodiče a většina příbuzných, kteří v okupovaném Československu zůstali, zahynuli v koncentračních táborech. F. krátce pobýval v Londýně, kde navštěvoval London School of Economics. Tuto školu také nedokončil. Dále emigroval do Brazílie, kde žil do 1972. Rozhodl se pro akademickou dráhu na univerzitě v Săo Paulu. 1959 se habilitoval a 1963 byl jmenován řádným profesorem pro obor filozofie komunikace. Současně vydal v portugalštině první knižní publikaci Língua e realidade (1963, česky jako Jazyk a skutečnost, 2005). Zájem o jazyk jako prostředek komunikace patřil k F. celoživotním tématům, souvisel patrně i s jeho mimořádnými jazykovými znalostmi (vedle češtiny znal také portugalštinu, angličtinu, francouzštinu, němčinu a hebrejštinu, ve všech těchto jazycích přednášel, vedl odborné diskuse i publikoval). 1972 se po konfliktech s brazilskou vojenskou vládou přestěhoval do Evropy, nejprve do italského Merana, poté zakotvil téměř na dvacet let v jihofrancouzském městě Robion. Další významnou zastávkou v jeho životě a profesionální kariéře se stala německá Bochum, kam byl 1991 pozván jako hostující profesor. Už od 1966 publikoval stále častěji německy. Velký ohlas vyvolaly jeho úvahy o filozofickém významu fotografie (Für eine Philosophie der Photographie, 1983), kterým se věnoval zejména od osmdesátých let (česky jako Za filozofii fotografie, 1994). S tím, jak rostl jeho vědecký věhlas, navštěvoval F. univerzity a badatelské instituce po celém světě. 1991 přijel dvakrát také do svého rodiště. Poprvé přednášel česky (8. 6.) v galerii Pražský dům fotografie a 27. 11. návštěvu Prahy zopakoval. Jeho vystoupení organizoval Goethe-Institut. Původně měl pokračovat do Vídně, ale na protest proti tamním aktivitám krajně pravicového politika Jörga Haidera cestu odvolal a vracel se do Německa. Jeho vůz havaroval a F. zemřel. Sebrané spisy vyšly v edici European Photography (Berlín, 10 svazků) a v nakladatelství Bödmann (Düsseldorf, 14 svazků).

D: Moc obrazu – výbor z filosofických textů z 80. a 90. let, 1966; Příběh ďábla, 1997; Bezedno (v originále Bodenlos), filozofická autobiografie, 1998; Do universa technických obrazů, 2001; Komunikológia, Bratislava 2002.

L: SČF, s. 134; SČSVU 1, s. 270; Fotografie jako rovnocennost hledisek, in: Ateliér 1995, č. 9; J. Chuchma, recenze na Bezedno V. F., in: Kultura/iDnes.cz, 10. 11. 1998; B. Setzwein, Jen jako poutník mohu být okouzlen světem, in: PLŽ (Plzeňský literární život) 7, 2008, s. 10–16; http://cs.wikipedia.org/ wiki/Vil%C3%A9m_Flusser.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková