FOERSTEROVÁ-LAUTEREROVÁ Berta 11.1.1869-9.4.1936

Z Personal
Berta FOERSTEROVÁ-LAUTEREROVÁ
Narození 11.1.1869
Místo narození Praha
Úmrtí 9.4.1936
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret

FOERSTEROVÁ-LAUTEREROVÁ, Berta, * 11. 1. 1869 Praha, † 9. 4. 1936 Praha, operní zpěvačka

Pocházela z chudých poměrů. Hru na klavír a zpěv se učila zprvu v pražské Žofínské akademii, poté 1883–87 u A. Plodkové-Panochové na pražské konzervatoři. Při debutu v Národním divadle v roli Agáty ve Weberově opeře Čarostřelec zaujala hlasovým výkonem, hereckou vyspělostí i půvabným zjevem a získala angažmá v oboru mladodramatický soprán. Již v prvních letech vytvořila několik rolí, které kritika označila za ideální ztvárnění operní postavy (např. 1888 Taťána při pražské premiéře Čajkovského Evžena Oněgina).

1888 se provdala za hudebního skladatele J. B. Foerstera (1859–1951), jemuž se stala nejen významným zdrojem inspirace, ale jemuž pečovala také o domácnost a hudebně nadaného syna Alfréda (1905–1921), který předčasně zemřel. (Byla pohřbena s manželem na Vyšehradském hřbitově.)

Členkou Národního divadla byla do srpna 1893, kdy kvůli neshodě s vedením o výši platu přijala angažmá v Městském divadle v Hamburku. Tam do 1901 působila pod vedením Gustava Mahlera. Její manžel J. B. Foerster odešel s ní. V Hamburku se vypracovala v uznávanou interpretku wagnerovských rolí. Na koncertech pořádaných v soukromých domech často interpretovala manželovy písně. 1897 odešel Gustav Mahler do Vídně a na jeho výzvu 1901 i ona. Setrvala tam i po Mahlerově odchodu (1907) a ukončila operní kariéru až 1913. Její repertoár ve Vídni obsáhl celou operní tvorbu významných autorů 19. století. Poté veřejně vystupovala už jen jako interpretka písní svého manžela, s nímž koncem 1918 přesídlila do Prahy.

V Národním divadle nastudovala asi čtyřicet rolí, z nichž zvláště významné byly české premiéry Verdiho opery Otello (Desdemona) a Wagnerova Tannhäusera (Venuše). Věnovala pozornost zvláště českým dílům (Blaženka, B. Smetana: Tajemství; Julie, A. Dvořák: Jakobín; Xenie, A. Dvořák: Dimitrij, ad.) a vystoupila též v titulní roli opery svého manžela jako Debora (1892).

D: soupis rolí, in: narodni-divadlo.cz.

L: OSN 9, s. 390–391; OSND 2/1, s. 603; Národní album, s. 265; ODS, s. 858–859; MSN 2, s. 788; Pazdírek 1, s. 281–282; HS 1, s. 337; KRL 2, s. 1169 (3. vyd., 1997); F. A. Šubert, Dějiny opery Národního divadla v Praze 1883–1900, 1908, passim; Z. Nejedlý, Dějiny opery ND 1, 1949, passim; J. B. Foerster, B. F.-L., in: Dalibor 21, 1899, č. 13, s. 93–94, týž, Stůl života, 1920, passim, zvl. s. 152–159; J. Bartoš, Za B. L.-F., in: Smetana 1, 1936–37, č. 4–5, s. 32–34; J. B. Foerster, Poutník 1–2, 1942, passim; týž, Co život dal, 1942, s. 128–136; ND a jeho předchůdci, s. 104; A. Džbánek a kol., Poutník se vrací, 2006, passim.

Mojmír Sobotka