FOIT Emil 12.3.1913-18.6.1976

Z Personal
Emil FOIT
Narození 12.3.1913
Místo narození Komárov (dnes Brno)
Úmrtí 18.6.1976
Místo úmrtí Newquay (Cornwall, Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 288-289

FOIT, Emil, * 12. 3. 1913 Komárov (dnes Brno), † 18. 6. 1976 Newquay (Cornwall, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Po maturitě na obchodní akademii se etabloval jako účetní u firmy Machek v Olomouci. V polovině července 1934 nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 40, kde absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Poté v únoru 1936 začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích, kde získal kvalifikaci leteckého pozorovatele. Po absolvování školy a dodatečném pilotním výcviku nastoupil u 48. stíhací letky leteckého pluku 4 v Pardubicích, kde létal na strojích Avia B-534.

Po okupaci českých zemí nacistickým Německem odešel bojovat do exilu. 7. 5. 1939 přešel ilegálně přes hranice do Polska, odkud prostřednictvím British Committee for Refugees from Czechoslovakia spolu s dalšími pěti vojáky odplul 11. 5. přes Švédsko do Velké Británie. Vzhledem k tehdejšímu nezájmu Britů o spolupráci se spolu s dalšími přepravil do Francie, kam dorazil 7. 8. 1939. Stejně jako jiné československé vojáky jej čekala nejprve francouzská cizinecká legie v severoafrickém Sidi-bel-Abbès. Po vypuknutí druhé světové války byl přidělen k francouzskému koloniálnímu letectvu na základnách v Tunisu, Blidě a La Senii, kde zůstal u jednotky Groupe de Chasse I/9. Po porážce Francie odjel přes Casablanku a Gibraltar do Velké Británie, kam dorazil 2. 8. 1940. O dva týdny později byl přijat do řad RAF a odeslán k výcviku u 56. operační výcvikové jednotky v Sutton Bridge. Po velmi krátkém působení u 85. stíhací peruti zakotvil 18. 10. 1940 u 310. československé stíhací perutě. Postupně se vypracoval na velitele B-letky (od 15. 2. 1942) a posléze (od 15. 1. 1943) v hodnosti Squadron Leader i na velitele 310. perutě, u níž strávil celou svoji zbývající bojovou činnost na anglické půdě, během níž sestřelil tři nepřátelské letouny a pět jich poškodil. Po skončení druhého turnusu služby byl 14. 3. 1944 přidělen k Inspektorátu československého letectva jako referent osobního oddělení. Do vlasti se vrátil 16. 8. 1945 a krátce zůstal na Inspektorátu československého letectva v likvidaci, poté nastoupil k velitelství vytvářené 1. letecké divize. 28. 10. 1945 byl jmenován velitelem leteckého pluku 10 v Praze, koncem dubna 1947 byl přidělen k Velitelství letecké oblasti I. Po únorovém převratu odešel 28. 3. 1948 znovu do exilu a ve Velké Británii byl přijat zpět k RAF, kde sloužil až do odchodu do důchodu na základnách na Cejlonu, v Severním Irsku a v Anglii.

In memoriam byl 1991 povýšen na plukovníka. Obdržel čtyřikrát Československý válečný kříž 1939, třikrát československou medaili Za chrabrost, československou medaili Za zásluhy I. stupně, Československou vojenskou pamětní medaili se štítky F-VB, Croix de Guerre avec palme, Distinguished Flying Cross, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal a War Medal.

L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 74–75; J. Rajlich, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 1999, 2 (1941), 2000, 3 (1942), 2001, 4 (1943), 2002, 5 (1944), 2003.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček