FOLTA Karl 31.1.1893-13.2.1947

Z Personal
Karl FOLTA
Narození 31.1.1893
Místo narození Brno
Úmrtí 13.2.1947
Místo úmrtí Brno
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 296-297
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55485

FOLTA, Karl, * 31. 1. 1893 Brno, † 13. 2. 1947 Brno, technik, politik

Pocházel z německé rodiny obchodníka s textilním zbožím Michaela F. Po absolvování reálného gymnázia zahájil 1912 studia na německé technice. Kvůli první světové válce školu přerušil, 1914–18 sloužil v Tyrolsku u 3. střeleckého pluku. Dosáhl hodnosti nadporučíka a byl vyznamenán zlatou medailí za statečnost (Signum laudis). Školu dokončil 1924 (Ing.). Pracoval u firmy G. Rumpel a spol., pro kterou zhotovoval stavební plány. 1934 nastoupil jako technický úředník firmy Irgang. 1935 se stal placeným krajským vedoucím Sudetoněmecké strany (SdP). Oženil se s Irmtraut, roz. Kretschmerovou, manželství zůstalo bezdětné. Politickou dráhu zahájil 1933 vstupem do Henleinovy Sudetendeutsche Heimatsfront (SHF), později přejmenované na SdP. Stal se důvěrníkem pro brněnský okres. 1934 byl na konferenci ve Svitavách přes odpor členů radikálního křídla zvolen vedoucím brněnského kraje. Po volbách v květnu 1935 se stal členem zemského zastupitelstva Země moravskoslezské. Krajským vedoucím zůstal až do zastavení činnosti strany v září 1938. V listopadu obdržel funkci krajského vedoucího tzv. německé říšské pomoci (Deutsche Reichshilfe) a byl jmenován Sturmbannführerem SA. V průběhu března 1939 aktivně pracoval na převzetí moci nacisty v Brně.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl F. 18. 3. 1939 jmenován krajským vedoucím NSDAP (definitivní potvrzení v této funkci Adolfem Hitlerem následovalo až na podzim 1941) a o měsíc později povolán jako zástupce protektorátních Němců do říšského sněmu v Berlíně. Jakožto krajský vedoucí spravoval tehdejší okresy Brno-město, Brno-venkov, Boskovice, Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. V této funkci vystupoval jako přesvědčený nacista a během okupace spolupracoval s gestapem i zpravodajskou službou SD. Z Brna uprchl před postupující Rudou armádou 25. 4. 1945 a už 10. 5. padl do amerického zajetí. Po pobytu v několika zajateckých táborech byl počátkem září 1946 vydán do Československa. Mimořádným lidovým soudem v Brně byl odsouzen k trestu smrti za zločiny proti státu a proti osobám. Rozsudek byl ihned vykonán na dvoře brněnské věznice v ulici Cejl čp. 71.

L: BL 1, s. 369; J. Lilla – M. Döring – A. Schulz, Statisten in Uniform. Die Mitglieder des Reichstags 1933–1945. Ein biographisches Handbuch, Düsseldorf 2004, s. 221; J. W. Brügel, Češi a Němci, 1939–1946, 2008, passim; G. Novotný, Dr. Ing. Rudolf Spazier (1887–1963). Zapomenutá osobnost historie Brna, 2005, passim; A. Brummer – M. Konečný, Brno nacistické. Průvodce městem, 2013, passim.

P: Archiv města Brna, fond R 22 NSDAP, krajská správa Brno, úřad pro úředníky; fond R 23 NSDAP, krajská správa Brno, krajský zmocněnec pro organizace; MZA, Brno, fond C 141 Mimořádný lidový soud v Brně, kart. 259, inv. č. 2793, spis Lsp 74/47; tamtéž, fond G 406 Ing. K. F., 1922–1939.

Vladimír Černý