FONTANA Orazio ?1570-1634

Z Personal
Orazio FONTANA
Narození 2. pol. 16. století
Místo narození Novazzano (Brusata u Balerny, Švýcarsko)
Úmrtí 1634
Místo úmrtí Nymburk
Povolání 29- Stavař

FONTANA, Orazio (též Horatio), * 2. pol. 16. století Novazzano (Brusata u Balerny, Švýcarsko), † 1634 Nymburk, dvorní stavitel

Pocházel z italské části Švýcarska. Byl vnukem Marka F. z Brusaty. V Praze byl bezpečně doložen 18. listopadu 1594, kdy se oženil s vdovou po mělnickém měšťanovi Janu Metelicovi (Meteličkovi) Kateřinou Morávkovou, která z předchozího manželství měla dceru Annu. Manželé vlastnili dům ve Spálené ul. na Novém Městě pražském, který koupili mezi 1594–97. F. byl 1597 z dnes už neznámého důvodu zřejmě krátce vězněn, žádost o jeho propuštění však přišla přímo z Hradu, což svědčilo o jeho dobrém postavení u dvora. 1597 získal městské právo Nového Města pražského, v květnu požádal Českou komoru o přímluvu, aby mu bylo svěřeno místo císařského stavitele (paumistra) uvolněné smrtí Ulrika Aostalliho. Místo hradního stavitele však získal později, až 1600, kdy byl přijat za správce stavebního úřadu. Nejpozději 1603 se F. údajně vzdal svého paumistrovského úřadu a téhož roku jej nahradil G. M. Filippi. 1602 si F. koupil dům na Malé Straně v Břetislavově ulici (patrně čp. 303/III), ale protože nebyl malostranským měšťanem, dostal se do sporu s městem, který vyřešil až 1612 prodej zmíněného domu pro dluhy. Poté se F. odstěhoval do Nymburka, kde nějaký čas zastával úřad purkmistra. 1623 tam koupil od Martina Vlacha dům čp. 14, zv. Starý rathauz.

Asi již před 1594 se podílel na stavbě zámku v Mělníku, kde si našel svou první manželku Kateřinu. Krátce před 1598 stavěl snad v Praze dům Samuelu Nejepínskému z Nejepína, ale práci nedokončil, protože údajně nedostal zaplaceno. Z 1601, kdy se stal správcem stavebního úřadu, se dochoval výkaz F. prací provedených na Pražském hradě. Budoval tam „nový sál nebo chodbu za bílou věží“, na jaře prováděl blíže neurčené opravy, v září a říjnu stavěl tzv. pokoj pro indiánského ptáka (voliéru v dnešní Královské zahradě). Bez udání doby byla zmíněna i stavba dvora pro císařskou drůbež (Marhof). Od května do října se pracovalo na oboře Bubenice a od června do listopadu se stavěla nová budova za kostelem na Hradě. Kromě toho v říjnu a listopadu zřejmě pracoval na úpravách domu „Makovského“ (?), kde bydlel císařův komorník Filip Lang. Ve výkazu se dále uváděly výstavba pomerančovny a fíkovny a rovněž opravy císařského špitálu (čp. 73/IV) na Hradčanech. Byl navážen val pod dlouhým dřevěným mostem. Ještě 1601 se F. dostal do sporu s tesařským mistrem K. Englerem, který se stal správcem stavebního úřadu Pražského hradu po Aostallim (a navzdory jmenování F. jím zřejmě do 1602 i zůstal). F., označovaný jen jako mauermeister, tj. zednický mistr (nikoli baumeister, tj. stavitel), byl obviněn, že špatně založil stavbu Nového (Španělského) sálu. Přivolaná komise potvrdila názor Englera, který místo podpůrných pilířů, které postavil F., navrhoval zeď se skarpou (zešikmením). Z 1602 se zachoval odhad F. prací na Pražském hradě, podle něhož provedl „dva paláce (sály či trakty), které se začínají u bílé věže nad stájemi, pilíře u mostu v příkopech, dům, v kterém ptáci jsou, pomoračnice, ryshaus (slévárna)“.

L: K. Köpl, Urkunden, Acten, Regesten und Inventare aus dem k. k. Statthalterei-Archiv in Prag, in: Jahrbuch der Kunstsammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses XII, 1891, reg. 8300, 8303, s. LXXXIII– LXXXIV; Z. Winter, Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách, 1909, s. 74–75, 103; F. Kulhánek, Dějiny královského města Nymburka, 1911, s. 86, 332; Toman 1, s. 230; G. Martinola, Lettere dai paesi tranalpini degli artisti di Meride e dei villaggi vicini, Bellinzona 1963, s. 177, 190; K. Šmrha, Vlašští stavitelé v Praze a jejich druzi (1530–1620), in: Umění 24, 1976, s. 170; M. Vilímková – F. Kašička, Křídlo Španělského sálu ve stavebním vývoji Pražského hradu, in: Památky a příroda 1, 1976, s. 385–392; tíž, Stavební změny středního křídla Pražského hradu, in: tamtéž 2, 1977, s. 133; DČVU 2/1, 1989, s. 160–161, 169; Umělecké památky Prahy 4, 2000, s. 176, 244, 461; Architekti, s. 180–181; Saur 42, s. 175.

P: NA, Praha, Stará manipulace B 94/16 III; F 77/1, 2, 5; H 229/2; M 28/7; S 21/3, 4 (zvláště kart. 2. sv. 5, fol. 159–73; 177–78, 298–317, 175–76); V-7/12; Archiv hl. m. Prahy, LC 2143, fol. 300 pv; LO 2173, fol. 21b a 22a (rešerše J. Krčálové).

Pavel Vlček