FORTINI Franz Jakob 19.4.1693-?1761

Z Personal
Franz Jakob FORTINI
Narození 19.4.1693
Místo narození 1693 Mšec (u Slaného)
Úmrtí asi 1761
Místo úmrtí Český Krumlov
Povolání 29- Stavař
74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 320

Fortini, Franz Jakob (též Fortin , Francesco), * 19. 4. 1693 Mšec (u Slaného), † asi 1761 Český Krumlov ?, stavitel

Jeden ze synů početné rodiny zednického mistra Michala Fortina (* ? 1650, † 13. 9. 1739 Lhenice /u Netolic/) původem z lombardského Muggia, který pracoval v Mšeci, a jeho manželky Doroty. F. se v rodišti 1711 oženil s Terezií Dopitovou (1692–1738) a s rozrůstající se rodinou se přestěhoval po několika letech do Hostivice (u Prahy). 1724 byl přijat do schwarzenberských služeb s titulem polír krumlovského panství. Z doporučení, která předložil, vyplynulo, že před vstupem do knížecích služeb pracoval pro hraběte Bredu a klášter v Hájku (u Kladna). V jižních Čechách pracoval zčásti pod vedením architekta Antona Erharda Martinelliho a později Andrey Altomonta, zčásti samostatně. Jeho stavby – převážně venkovské kostely – jsou jednoduché, úměrné, většinou bez složitějšího členění a výzdob, což odpovídalo duchu staveb schwarzenberských panství.

V Praze byl poprvé doložen jako polír stavitele G. B. Alliprandiho při stavbě Colloredovského paláce na Malé Straně (1711). Nelze vyloučit, že pracoval pod stejným vedením i na pražském Bredovském paláci, posléze paláci Colloredo-Mansfeldském na Starém Městě pražském (čp. 189/I). 1720 opravoval kostel v Unhošti. 1720–24 stavěl dvacet výklenkových kaplí z Prahy do poutního místa v Hájku na Kladensku, ale zřejmě ne podle vlastního projektu. 1724 vytvořil půdorys a kresbu vnitřního dvora františkánského kostela s loretánskou kaplí v Hájku. Ve stejném roce prováděl přestavbu kostela sv. Klimenta v Mirovicích (u Písku) a zvyšoval věž kostela sv. Kateřiny ve Volarech. 1724–25 se snad podílel na opravě kostela v Ratibořicích (u Tábora), jak naznačuje jeho častá přítomnost. Přistavoval dvě kaple kostela sv. Leonarda v Dolní Vltavici (1725–26), zaniklého po výstavbě lipenské přehrady. Upravil plány A. E. Martinelliho na kostel Navštívení P. Marie, který se 1725–29 stavěl v Ondřejově (zaniklá obec u Boletic na Českokrumlovsku) a z něhož se dnes zachovaly jen základy. Na zámku Orlík prováděl 1725–26 a 1731 opravy a úpravy. V Chýnově (u Tábora) navrhl stavbu věže u kostela Nejsvětější Trojice (1726) a ve stejné době zřejmě pracoval i v Netolicích. V dalších letech byl doložen v Českém Krumlově, nejdříve při přestavbě jednoho křídla minoritského kláštera (1727), pak při přestavbě mincovny v zámeckém areálu podle plánů A. E. Martinelliho (1727–30). V letech 1732–34 stavěl faru v Mirovicích (u Písku), z let 1733–34 pochází přestavba kostela sv. Jiří ve Věžné (u Pacova). 1734 probíhala oprava kostela Narození P. Marie v nedaleké Obratani, 1736 oprava klenby klášterního kostela ve Zlaté Koruně. 1739–41 stavěl podle vlastních plánů s menšími úpravami A. E. Martinelliho kostel sv. Vojtěcha ve Lštění (u Vimperka). Do 1747–48 lze datovat přestavbu kostela sv. Filipa a Jakuba v Šumavských Hošticích. 1748–49 zvyšoval severní křídlo horního zámku v Českém Krumlově. Od padesátých let s ním spolupracoval i jeden z jeho synů Josef František F. (*19. 2. 1727, † 5. 7. 1762), který se později osamostatnil. Podle jeho plánů byl 1750 přestavěn zámek Kvítkův dvůr (u Českého Krumlova), 1751 vypracoval plán nové lázeňské budovy v Dobré Vodě (u Prachatic). Ve Svaté Magdaleně, dnes zaniklé obci u Volar, postavil (1752–54) dle starších plánů A. E. Martinelliho kostel sv. Máří Magdaleny. 1753 opravoval věž kostela sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích. 1754 předložil návrh úpravy letohrádku Belarie v Českém Krumlově, která však nebyla uskutečněna. Patrně se podílel i na přestavbě a zvětšení kostela Narození P. Marie (1754–58) v Chrobolech (u Prachatic). 1756 vypracoval plány přístavby jižního křídla zámku Červený dvůr (u Českého Krumlova), který do 1760 sjednotil novými fasádami. 1758 se jako knížecí stavitel účastnil stavebních úprav minoritského kláštera v Českém Krumlově.

L: Z. Wirth, Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese kladenském, 1907, s. 122; A. Podlaha, Posvátná místa království českého 7, 1913, s. 252–254; F. Mareš – J. Sedláček, Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese prachatickém, 1913, s. 48, 56, 132, 293, 355–356; tíž, Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese krumlovském, 1918, s. 28, 29, 179, 316–317, 439–440; Toman, s. 231; I. Kořán, Mirovický kostel sv. Klimenta v baroku, in: Umění 15, 1967, s. 410–421; Umělecké památky Čech 1, 1977, s. 226, 537; 2, 1978, s. 396, 520, 541; 3, 1980, s. 473, 512; 4, 1982, 142, 224; J. Hanzal, Stavba barokního kostela ve Lštění, in: JSH 50, 1981, č. 3, s. 157–165; M. Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, 1986, s. 112; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 461; Architekti, s. 182; Saur 42, s. 494–495; F. Fortin, Stavitelský rod Fortinů, in: Rodopisná revue 12, 2010, č. 9–10, s. 3–5 (http://rodopisna-revue-online.tode.cz/9-10-10_soubory/03-05_fortin.pdf; stav k 11. 11. 2014).

P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Lhenice 2, 1727–1784, obr. 298; SOA, Praha, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Mšec 01 (1676–1707), obr. 79; NA, Praha, Ř. Františkáni, kart. 126, č. 2658; SOA, Třeboň, pobočka Český Krumlov, Ústřední kancelář Č. Krumlov B 7 D 8.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček, Marie Makariusová