FRANKL-GRÜN Adolf Abraham 21.1.1847-16.2.1916

Z Personal
Adolf Abraham FRANKL-GRÜN
Narození 21.1.1847
Místo narození Uherský Brod
Úmrtí 16.2.1916
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel

FRANKL-GRÜN, Adolf Abraham, * 21. 1. 1847 Uherský Brod, † 16. 2. 1916 Vídeň (Rakousko), rabín, historik, pedagog

O F.-G. původu a rodinném zázemí se nepodařilo nic zjistit. Navštěvoval starou ješivu v Lipníku nad Bečvou, kde ho vedl Moses Bloch, pokračoval ve studiích v ješivě v Eisenstadtu, již reprezentoval zakladatel tzv. moderní ortodoxie rabín Azriel Hildesheimer, a studia dokončil 1872–77 na univerzitách ve Vratislavi, Jeně a v židovském teologickém (rabínském) semináři ve Vratislavi. Učili tam mj. historik Heinrich Grätz židovské dějiny a biblickou exegezi, Benedict Zuckermann židovský kalendář, Zacharias Frankel rabínskou literaturu či David Rosin teoretické i praktické základy kazatelství. Z pozdějších publikací o díle španělského středověkého filozofa Jehudy ha-Leviho lze vyvodit, že na F.-G. měl vliv také Jacob Freudenthal, přednášející náboženskou filozofii a etiku. S několika spolužáky z Vratislavi F.-G. udržoval celoživotní kontakty; byli jimi např. Slovák Wilhelm Bacher, profesor a spoluzakladatel zemské rabínské školy v Budapešti; Adolf (Elchanan) Brüll z Kojetína, profesor náboženství ve Frankfurtu; Gotthard Deutsch z Dolních Kounic, profesor filozofie a historie na Hebrew Union College v Cincinnati v USA; Pincus Fritz Frankl z Uherského Brodu, rabín v Berlíně a docent tamní Hochschule für die Wissenschaft des Judentums; Moritz Grünwald z Uherského Hradiště, rabín, historik, lingvista; Rumun Moses Gaster, sefardský rabín španělské a portugalské kongregace v Londýně, pedagog, sběratel rukopisů; David Kaufmann, historik, pedagog, sběratel rukopisů, a rovněž Dán David Simonsen, vrchní rabín, pedagog, sběratel knih a rukopisů.

Už 1877 byl F.-G. ustanoven rabínem v Kroměříži a v úřadě setrval až do 1911. Kromě toho byl 1890, po odchodu rabína Markuse Pollaka do vídeňské židovské obce, jmenován zastupujícím rabínem v Holešově, kde působil do 1893 a byl vystřídán Jakobem Freimannem, 1892–94 zastával funkci zastupujícího rabína v Kojetíně. Zároveň učil na kroměřížském gymnáziu či na ješivách v Kojetíně a Holešově. Dík své diplomacii uchránil kroměřížskou náboženskou obec (kehilu) před většími nepokoji, avšak politické demonstrace a protižidovské násilnosti v devadesátých letech 19. století postihly Kojetín a Holešov. 1889 se sám stal terčem smyšleného obvinění kvůli dívce svázané v bedně s červeným vínem, které si objednal a dal zaslat vlakem (kapitola Das Blutmärchen 1889, in: Geschichte der Juden in Kremsier 2, 1898, s. 92–102). Zasloužil se o vybudování synagog v Holešově (1891–93) a v Kroměříži (1909–10, originální monumentální stavba orientálně-byzantského stylu byla zničena na rozkaz nacistů 1942), které projektoval přerovský rodák a vídeňský architekt Jakob Gartner. 1911 se přestěhoval za dětmi do Vídně, kde dožil.

F.-G. byl talentovaným řečníkem, znalcem archivů a knihoven, od 1882 publikoval nejen kázání, ale i obsáhlé příspěvky především o regionálních dějinách moravských Židů na Kroměřížsku a Uherskobrodsku. Zřejmě 1880 se oženil s Klárou, roz. Freundovou († 3. 8. 1928), ze slezského města Gliwice (Gleiwitz), s níž vychoval dceru a dva syny: Oskara Benjamina F., germanistu a pedagoga, a lékaře Siegfrieda F. Byl pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově.

D: Des Kaisers Jubeltage. Vorträge gehalten anlässlich der Jubiläen der 25jährigen Regierung, der Lebensrettung, der silbernen Hochzeit und des fünfzigsten Geburtstags Sr. Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1882; Die ausgezeichneten Sabbathe. Vier Reden, Pressburg 1887; Des Kaisers Jubeltage. Festschrift zum 2. Dezember 1888. Vorträge gehalten anlässlich der Jubiläen der 25jährigen Regierung, der Lebensrettung, der silbernen Hochzeit, des fünfzigsten Geburtstags und der 40jährigen Regierung Sr. Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1888; Die Ethik des Juda Halevi, Berlin 1885; Die Varianten in den biblischen Parallelen 1, Magdeburg 1890; Geschichte der Juden in Kremsier. Mit Rücksicht auf die Nachbargemeinden 1–3, Breslau 1896, Frankfurt am Main 1898, Breslau 1901; Kleiner Weinberg. Exhorten für das ganze Schuljahr, gehalten beim Jugendgottesdienste in der Synagoge in Kremsier, Frankfurt am Main 1901; Zeitgeschichte und Zeitgenossen, Wien 1902 (separát z Die Neuzeit); Geschichte der Juden in Ungarisch-Brod, Wien 1905; Jahresbericht der Privat-Gymnasial-Lehr-Anstalt zu Ung.-Brod. Für das Jahr 1904/5, 1905 (kde též soupis uherskobrodských rabínů); Die Psalmen. Nach dem zu lesenden Texte (K’ri) geordnet für Synagoge, Schule und Haus, Pressburg 1906; Zur Geschichte der Judenemanzipation in Österreich 1848–1908, 1908.

L: H. Pollak, Rabbiner Dr. A. F.-G., in: Allgemeine Zeitung des Judentums 5. 5. 1916, s. 209–211; ÖBL 1, s. 346; Wininger 2, s. 305–306; Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, H. Gold (ed.), 1929, s. 295–300; D. Riegl, Dějiny židovské obce a Židů v Kojetíně, 1995; Z. Fišer, Poslední pogrom, 1996, s. 66, 71–75; J. Lapáček, Protižidovské bouře v Kojetíně v roce 1887, in: Židé a Morava. Sborník z konference konané v Kroměříži v listopadu 1997, 1998, s. 3–16; P. Pálka, O důsledcích moderních postojů kroměřížských Židů v polovině 19. století, in: tamtéž, s. 74–91; F. Čapka, K historii židovské obce v Holešově, in: Moravští Židé v rakousko-uherské monarchii (1780–1918), 2000, s. 287–294; M. Soukupová, Masakr v Uherském Brodě 1683, 2014 (diplomová práce, FF UP, Olomouc, se soupisem literatury); Židovská obec Brno. D. Soukup, http://www.zob.cz/?q=node/14761 (stav k 11. 11. 2014); http://www.yivoencyclopedia.org/article.aspx/Frankl-Grun_Adolf (stav k 11. 11. 2014).

Gustav Novotný