FRANK Philipp 20.3.1884-21.7.1966

Z Personal
Philipp FRANK
Narození 20.3.1884
Místo narození Baden (u Vídně /Rakousko/)
Úmrtí 21.7.1966
Místo úmrtí Cambridge (Massachusetts, USA)
Povolání 2- Fyzik
56- Filozof

FRANK, Philipp, * 20. 3. 1884 Baden (u Vídně /Rakousko/), † 21. 7. 1966 Cambridge (Massachusetts, USA), teoretický fyzik, matematik, filozof, pedagog

Narodil se v rodině Ignaze Isaka F. a Jenny, roz. Feilendorfové, jako nejstarší ze čtyř dětí. Po maturitě (1902) na gymnáziu ve Vídni pokračoval univerzitním studiem matematiky, fyziky a filozofie; doktorát získal 1906 na základě disertace Über die Kriterien für die kinetische Stabilität eines materiellen Punktes und deren Zusammenhang mit dem Prinzip der kleinsten Wirkung, vypracované u L. Boltzmanna). V letním semestru 1906 pobýval na univerzitě v Göttingenu, 1906/07 na technice ve Vídni (přednášky z technické mechaniky a elektrotechniky), 1907–09 v semináři pro matematiku a teoretickou fyziku na univerzitě ve Vídni. Zajímal se o filozofii vědy, stál u počátků tzv. Vídeňského kroužku. 1910 se na vídeňské univerzitě habilitoval pro fyziku; k žádosti přiložil seznam jedenácti publikací z teoretické mechaniky, nauky o elektřině a filozofie přírodních věd. Jako jeden z prvních se začal zabývat teorií relativity.

1912 byl jmenován mimořádným profesorem teoretické fyziky a ředitelem Ústavu a semináře pro teoretickou fyziku na německé univerzitě v Praze jako nástupce A. Einsteina, o pět let později řádným profesorem. 1925/26 byl děkanem a 1926/27 proděkanem přírodovědecké fakulty. V přednáškách a seminářích se věnoval vedle klasické fyziky teorii relativity, kvantové fyzice a filozofii přírodních věd. Aktivně se zapojil do spolkové a populárněvzdělávací činnosti: 1913 byl přijat do spolku Lotos (1914–20 člen výboru, činný ve fyzikální sekci, která se pod jeho vedením stala pobočkou Deutsche physikalische Gesellschaft), přednášel v neměckém vzdělávacím spolku Urania. 1919–30 byl členem německé akademie (Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, od 1924 Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslovakische Republik). 1935 se stal členem Jednoty českých matematiků a fyziků. F. pracoval jako člen přípravného výboru a byl účastníkem kongresu Deutsche Physikalische Gesellschaft, který se konal v Praze v září 1929; během něho se uskutečnilo programové zasedání Vídeňského kroužku. 1938 se podílel na oslavách stého výročí narození E. Macha, organizovaných českými i německými vědeckými institucemi v Československu. V překladu F. Závišky vyšel t. r. jeho spis Rozvrat mechanistické fysiky.

1920 se v Praze oženil s Haniou, roz. Gersonovou. Ač F. považoval ČSR za druhou vlast, 1938 emigroval. V červenci se zúčastnil 4. mezinárodního kongresu Unity of Science v Cambridgi, odkud v září s manželkou odjel na dvouměsíční přednáškové turné na dvaceti amerických univerzitách a středních školách, v USA je zastihla zpráva o podpisu mnichovské dohody. Do Evropy se již nevrátil. 1939–48 působil jako výzkumný a pedagogický pracovník v oboru fyziky a filozofie vědy na Harvardově univerzitě v Cambridgi (Massachussetts, USA), 1946–48 spolupracoval i s tamní astronomickou observatoří. 1948–65 byl prezidentem Institute for the Unity of Science.

Ve F. dílech se prolíná fyzika a filozofie vědy. Zvláštní pozornost věnoval teorii relativity (speciální i obecné) a jejím interpretacím. Zajímal se také o sociologické otázky vědy a filozofie. Redigoval a autorsky přispíval do encyklopedií, překládal. Působil v redakčních radách periodik Schriften zur wissenschaftlichen Weltauffassung (1928–37), Einheitwissenschaft (1933–39, Philosophy of Science (1941–55), Synthèse (1946–63). Byl zvolen prezidentem Philosophy of Science Association (1947), organizoval Boston Colloquium for the Philosophy of Science.

D: výběr: Kausalgesetz und Erfahrung, in: Annalen der Naturphilosophie 6, 1907, s. 443–450; Das Relativitätsprinzip der Mechanik und die Gleichungen für die elektromagnetischen Vorgänge in bewegten Körpern, in: Annalen der Physik 4, Bd. 27, 1908, s. 897–902; Relativitätstheorie und Elektronentheorie in ihrer Anwendung zur Ableitung der Grundgleichungen für die elektromagnetischen Vorgänge in bewegten ponderablen Körpern, in: tamtéž, s. 1059–1065; Sur quelques mesures dans l’espace fonctionnel, in: Comptes rendus de l’Académie des Sciences (Paris) 158, 1914, s. 104 až 105 (s G. Pickem); Sur l’évaluation approximative de la plus petite valeur caractéristique de quelques équations intégrales, in: tamtéž, s. 551–554; Über das Vorwiegen des ersten Koeffizienten in der Fourierentwicklung einer konvexen Funktion, in: Mathematische Annalen 77, 1916, s. 301–302; Der Virialsatz und die Theorie der Brownschen Bewegung, in: Annalen der Physik 4, Bd. 52, 1917, s. 323–332; Eine Anwendung des Koebeschen Verzerrungssatzes auf ein Problem der Hydrodynamik, in: Mathematische Zeitschrift 3, 1919, s. 78–86 (s K. Löwnerem); Die Differential- und Integralgleichungen der Mechanik u. Physik, Teil 1, R. v. Mises (ed.), Teil 2, P. F. (ed.), Braunschweig 1925–1927; kapitoly Relativitätsmechanik, Zentralbewegung, Himmelsmechanik, in: Handbuch der physikalischen und technischen Mechanik, Bd. 2, Teil 2, F. Auerbach – W. Hort (eds.), Leipzig 1930; Was bedeuten die gegenwärtigen physikalischen Theorien für die allgemeine Erkenntnislehre, in: Naturwissenschaft 17, 1929, s. 971–977; Die Grundbegriffe der analytischen Mechanik als Grundlage der Quanten- -und Wellenmechanik, in: Physikalische Zeitschrift 30, 1929, s. 209–228; Statistische Mechanik Boltzmanns als Näherung der Wellenmechanik, in: Zeitschrift für Physik 61, 1930, s. 640–643 (s W. Glaserem); Das Kausalgesetz und seine Grenzen, Wien 1932; Das Ende der mechanistischen Physik, Wien 1935; Philosophical interpretations and misinterpretations of the theory of relativity, in: Interpretations and misinterpretations of modern physics, Paris 1938, s. 34–58; Mach als Philosoph, in: Elektrotechnický obzor 27, 1938, s. 99–102; Einstein and His Life and Times, New York 1947 (řada překladů, podle původního rukopisu německé vydání z 1949).

L: OSND 2/1, s. 728; Tomeš 1, s. 335; Boston Studies in the Philosophy of Science 2, R. S. Cohen a M. W. Wartofsky (eds.), Boston 1965 (soubor příspěvků a vzpomínek k osmdesátým narozeninám, bibliografie F. filozofických prací, foto); In Memory of P. F., in: Philosophy of Science 35, 1968, s. 1–5; Poggendorff 3, s. 1467–1470 (s bibliografií); Dictionary of Scientific Biography 5, Ch. C. Gillispie (ed.), New York 1972, s. 122–123 (s bibliografií a literaturou); V. Podaný, P. F., Albína Dratvová, Jaroslav Heyrovský (Mnichov 1938 a poválečné osudy), in: DVT 28, 1995, s. 129–143; Wiener Kreis. Texte zur wissenschaftliche Weltauffassung von Rudolph Carnap…, M. Stöltzner – T. Uebel (eds.), Hamburg 2006.

P: Archiv der Universität Wien, Personalakten der Philosophischen Fakultät, sign. PH PA 1653, Frank Philipp; NA, Praha, MKV/R, sign. 5 Prag, Philosophie Professoren, P. F.; Archiv UK, Praha, Německá univerzita, seznamy přednášek; Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha, Německá akademie, členské spisy, P. F., k. 10; Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics, College Park, MD, USA: Interview with Dr. P. F. by Thomas S. Kuhn, on July 16, 1962.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Emilie Těšínská