FRANZ Karel 18.3.1864-9.12.1933

Z Personal
Karel FRANZ
Narození 18.3.1864
Místo narození Rosice (u Brna)
Úmrtí 9.12.1933
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři

FRANZ, Karel, * 18. 3. 1864 Rosice (u Brna), † 9. 12. 1933 Praha, lékař ftizeolog, důstojník

Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a vystudoval lékařství na české univerzitě v Praze. Po promoci 1888 nastoupil jako lékař do armády, prošel posádkovými nemocnicemi v Budapešti, Vídni a Praze, v říjnu 1895 byl jmenován hlavním lékařem vojenského velitelství v Plzni a od října 1897 zastával místo primáře vnitřního a infekčního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni. Jako specialista na léčbu tuberkulózy se stal členem Vojenské zdravotnické komise. V říjnu 1912 byl ve funkci velitele posádkové nemocnice přeložen do Prahy, po vypuknutí první světové války povýšil na velitele zdravotnictva zemského vojenského velitelství. V dubnu 1916 se stal vedoucím odboru pro potírání tuberkulózy při ministerstvu války ve Vídni (v listopadu 1916 generál zdravotnictva, 1917 generální štábní lékař). V červenci 1918 byl poslán do výslužby. V listopadu 1918 vstoupil do československé armády a stal se přednostou zdravotní služby zemského vojenského velitelství pro Čechy. Od prosince 1919 řídil referát pro léčení tuberkulózy na ministerstvu národní obrany, vedl výstavbu Vojenského ústavu pro choroby plicní v moravském Šternberku a téhož ústavu v Tatranských Matliarech, od dubna 1922 byl předsedou Vojenského zdravotního poradního sboru a v březnu 1929 odešel do výslužby. V únoru 1919 se na Lékařské fakultě UK v Praze habilitoval pro nemoci vnitřní, zejména infekční, se zvláštním zřetelem k tuberkulóze. Jako hlavní konziliář vojenské stanice pro choroby plicní a vedoucí plicní ambulance divizní nemocnice v Praze dosáhl 9. 4. 1930 titulu mimořádného profesora na UK. S úspěchem, podmíněným dobovými možnostmi, vedl dlouhodobě protituberkulózní boj v rakouské a československé armádě, vytvořil koncepci špičkových vojenských léčebných ústavů a zorganizoval jejich vybudování. Světové priority dosáhl časopiseckými studiemi a výzkumnými zprávami o použití tuberkulínu u zdravé populace. Byl místopředsedou Spolku proti chorobám plicním, spoluzakladatelem Československého vědeckého spolku proti tuberkulóze a zakladatelem a hlavním redaktorem Vojenských zdravotnických listů.

L: MSN 2, s. 865; OSND 2/1, s. 735–736; BSPLF 1, s. 199; F. Dohnal, 70. výročí vzniku vojenských zdravotnických listů a jejich zakladatel, generál zdravotnictva prof. MUDr. K. F., in: DVT 29, 1996, s. 175–179; AČL, s. 67–68 (se soupisem díla); J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 219.

P: VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera