FREIMUTH Leo 25.12.1877-1942

Z Personal
Leo FREIMUTH
Narození 25.12.1877
Místo narození Sedlice (u Blatné)
Úmrtí červen 1942
Místo úmrtí ? (Polsko)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 372

FREIMUTH, Leo, * 25. 12. 1877 Sedlice (u Blatné), † červen 1942 ? (Polsko), básník

Narodil se v českožidovské rodině kupce Karla F. Studoval na reálce v Písku, vzdělávání na rok přerušil pro nemoc a 1896 byl před maturitou vyloučen pro veřejně deklarované anarchistické postoje. 1897 maturoval na vzdělávacím ústavu Ústřední matice školské v Českých Budějovicích. 1897–1906 navštěvoval nepravidelně přednášky z chemie na české technice v Praze (Ing.). V důsledku Hilsnerovy aféry a sílícího antisemitismu v jižních Čechách prodal F. otcův obchod a 1900 nastoupil jako cukrovarnický úředník v Úpořinách (u Teplic). Od 1900 spolupracoval s anarchistickou bohémou z okruhu S. K. Neumanna, od ledna 1903 byl členem literárního spolku Syrinx, 1903–04 bydlel v Neumannově olšanské vile, přátelsky se stýkal s K. Tomanem, F. Šrámkem, F. Gellnerem, J. Machem aj., 1904 patřil mezi zakladatele České anarchistické federace. V té době přispíval prudce negativistickými verši a epigramy, jež vzdorovaly světským i církevním autoritám v protikapitalistickém, antimilitaristickém a antiklerikálním duchu, a překlady z H. Heina do Neumannova Nového kultu, dále do Moderní revue, Moderního života, Rudých květů, Volné tribuny, Svítání a Šibeniček. 1904 se zúčastnil vydání antologie z Heineho poezie. Jeho literární dílo, uzavřené 1906, nikdy nebylo vydáno v knižním souboru.

Působil jako provozní chemik a podnikový ředitel ve sklárně v Oloví (u Sokolova), od dvacátých let jako ředitel cukrovaru v Neštěmicích (dnes Ústí nad Labem), 1926 podnikl obchodní cestu do Sovětského svazu. Od října 1938 žil v Praze a zabýval se výrobou a prodejem farmaceutických přípravků. S manželkou Olgou (1891–1942) a dcerou Marianou (1914–1942) byl 12. 2. 1942 transportován z Prahy do Terezína a odtud 13. 6. transportem AAi na východ. Jeho příbuzní po válce vyjádřili přesvědčení, že jejich stopa zmizela v Osvětimi, což je z časových důvodů vyloučené. Zahynuli pravděpodobně v likvidačních táborech Treblinka nebo Sobibor. Syn přežil druhou světovou válku ve Velké Británii.

L: LČL 1, s. 741; S. K. Neumann, Vzpomínky, 1948, s. 97–98.

P: LA PNP, Praha, K. Resler, L. F. – kamarád svobody (rkp. z 1959 v Reslerově pozůstalosti).

Martin Kučera