FREIWALD Jindřich 6.6.1890-8.5.1945

Z Personal
Jindřich FREIWALD
Narození 6.6.1890
Místo narození Hronov
Úmrtí 8.5.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 373-374

FREIWALD, Jindřich, * 6. 6. 1890 Hronov, † 8. 5. 1945 Praha, architekt

Pocházel ze známé hronovské rodiny spřízněné se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Po ukončení pražské vyšší průmyslové školy stavitelské (1910) působil jako asistent Antonína Balšánka, který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního domu v Praze a vršovické záložny. Od 1913 studoval na AVU v Praze u Jana Kotěry. 1921 založil společně s Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu Freiwald & Böhm v Praze-Karlíně, v níž působil až do konce života. Tvůrčí autorství společně podepisovaných projektů náleželo jednoznačně F. Byl členem SVU Myslbek, SIA, České technické akademie a předsedou Společenstva stavitelů v Praze. První práce ve stylu geometrické moderny uveřejňoval již od 1912 ve Stavitelských listech. Po první světové válce přijal podněty kubismu i rondokubismu a později přešel k purismu a funkcionalismu.

V projekční tvorbě se soustředil především na problematiku bydlení, mezi světovými válkami byl autorem řady vil a kolonií obytných domů v českých zemích, ale i na Slovensku a Podkarpatské Rusi (Užhorod a Chust). Pro F. stavby se stal typický klasicizující přístup, důraz na materiál a uplatnění sochařských detailů, což ho předurčovalo pro navrhování úředních a bankovních budov nebo kulturních objektů, hlavně divadel. Vypracoval i soutěžní stavební plány pro státní operu v Teheránu (Irán).

F. byl zastřelen jako parlamentář povstalců během Pražského povstání v Praze-Krči (pomníček u Vídeňské ulice). Byl pochován na legionářském hřbitově v Hronově.

D: výběr: obytné domy v ul. Na Hradbách v Kolíně, 1921–1923; obytné domy v Havlíčkově ul. v Pardubicích, 1922–1923; poštovní úřad v Novém Městě nad Metují, 1928–1929; Husův sbor, tamtéž, 1932–1934; radnice v Jaroměřicích nad Rokytnou, 1933; radnice v Sobotce, 1935; divadlo v Hronově, 1928–1930; divadlo v Chrudimi, 1931–1934; divadlo v Kolíně, 1933–1934; spořitelna v Úpici, 1933; spořitelna v Mělníku, 1934; spořitelna v Železném Brodě, 1936.

L: Stavitelské listy 8, 1912, s. 83–85; Stavitel 1, 1919–20, s. 23, 120–23, 143–49, 153; 2, 1920–21, s. 10–11, 48; Stavitelské listy 20, 1924, s. 2–3; Stavitel 6, 1925, s. 155–56; Architekt SIA 27, 1928, s. 24, 84–85; 28, 1929, s. 144; Stavba 9, 1930–31, s. 52, 104; Stavitel 12, 1931, s. 48; Architekt SIA 30, 1931, s. 38, 68; Toman 1, s. 235–236; MČE 2, s. 519; Architekti, s. 184–185 (se soupisem díla a literatury); In memoriam Ing. arch. J. F., 1945; J. F. – J. Böhm, Naše stavby, 1924; Almanach SVU Myslbek, 1939; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století, 1994, s. 167, 218, 513, 514, 521, 523, 524, 528, 534; J. Hilmera, Česká divadelní architektura, 1999, s. 119–122, 134–135, 137–139; J. E. Svoboda – J. Noll – E. Havlová, 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře, 2000, s. 42, 43, 64, 86, 100, 117, 118, 123, 180, 194, 198, 208, 217, 241; NEČVUD, s. 213–214; A. Skalický, J. F. Husův sbor Církve československé husitské v Novém Městě nad Metují, in: Stopami dějin Náchodska 12, 2008, s. 335–354; L. Hladký, Vztah J. F., projektanta Jiráskova divadla v Hronově, k A. Jiráskovi a Hronovu, in: Dějiny v českém krásném písemnictví, 2002, s. 92–99; A. Skalický st. – M. Vakulová, Realizace architekta J. F. v rodném kraji, in: Stopami dějin Náchodska 11, 2007, s. 186–221; totéž, in: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích za rok 2008, 2009, s. 10–23; A. Skalický, Interiéry moderní architektury z let 1900–1938 v našem regionu, in: Rodným krajem 29, 2004, s. 52–54.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Markéta Svobodová