FREUND Samuel ben Issachar Baer 1794-18.6.1881

Z Personal
Samuel ben Issachar Baer FREUND
Narození prosinec 1794
Místo narození Křimice (dnes Plzeň)
Úmrtí 18.6.1881
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
56- Filozof
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 388

FREUND, Samuel ben Issachar Baer (též Šemuel ben Jisachar, Baer), * prosinec 1794 Křimice (dnes Plzeň), † 18. 6. 1881 Praha, rabín, rabínský autor

Tradiční studium absolvoval v talmudických akademiích (ješivách) nejprve v Třešti u Elazara Löwa, poté v Lipníku nad Bečvou u rabína Barucha Teomima Fränkela a v Praze u Becalela ben Joela Ronsperga (Ranschburga, též Daniela Rosenbauma). V Praze bydlel v domě Jakoba Koppela Frankela, otce zakladatele konzervativního judaismu Zachariase Frankela, jemuž pomáhal ve studiu Talmudu. 1826 byl ordinován Elazarem Fleckelesem a Šemuelem ben Ezechielem Landauem rabínem a přijal místo rabína v Lovosicích. 1832 odešel do Prahy, kde zastával úřad rabína a přísedícího rabínského soudu (dajan, Oberjurist). Po smrti Šemuela Landaua vedl pražský rabinát, nejprve sám a poté společně s Šemuelem Leibem Kauderem a Efraimem Leibem Tewelesem. Po Kauderově smrti se o rabínský úřad dělil pouze s Tewelesem. Na konci třicátých let 19. stol. se neúspěšně postavil proti jmenování Šelomo Jehudy Rapapporta členem rabínského soudního dvora. Důvodem byla Rapapportova podpora haskaly (židovského osvícenského hnutí) a akademických židovských studií. Rapapport se 1840 stal prvním přísedícím a 1860 byl ustanoven do funkce vrchního pražského rabína. Po jeho smrti 1867 F. znovu působil jako jediný rabín. Z jeho iniciativy byl v Praze 1869 založen spolek pro podporu studia Tóry a Tewelesovy ješivy, pojmenovaný na památku Jehudy (Judy) Tewelese, představeného pražské ješivy, Afike Jehuda (doslova judské toky podle verše 4:18 „Judské toky budou oplývat vodou“ z biblické knihy proroka Joela). 1870 se pro vysoký věk a stále silnější odpor stoupenců reformního hnutí této funkce vzdal a věnoval se pouze svým talmudickým studiím.

D: Sefer Zera kodeš ve-hu chibur kolel chidušim u-veurim al masechtot Brachot Pea u-Demai. Komentář k mišnickým traktátům Berachot, Pea a Demai, 1827; Mišle Šlomo im peruš Musar av. [Komentář k Příslovím], Wien 1839; Tešuvat keren Šemuel al devar achilat minej kitnijot ve-orez ve-dochen be-Fesach [O požívání luštěnin, rýže a prosa o svátku Pesach], 1841; Et le-chonena. Beurim ve-chidušim al kol seder Moed u-mefaršav. [Poznámky (glosy) k oddílu Mišny Moed], 1850; Hesped al Josef ben Jaakov Lieben. [Smuteční řeč nad Josefem ben Jaakovem Liebenem], 1857; Sefer Ir ha-cedek ve-hu kicur Semag. [Kompendium Semag s poznámkami (glosami)], 1863; Amarot tehorot. Hagahot ve-tikunim be-divrej ha-mefaršim … le-seder Tehorot. Gam chidušim ve-hearot ve-jišuvim u-veurim be-divrej ha-seder kulo u-vi-šear mekomot ba-ŠaS [Glosy k traktátu Mišny Tehorot], 1867; Sefer Ketem paz. Beur al masechet Avot [Komentář k Pirkej avot], 1870.

L: Wininger 2, s. 318; The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe 1, New Haven – London 2008, s. 548–549; Encyclopaedia Judaica 6, Berlin 1930, s. 1169–1170; Encyclopaedia Judaica 6, Jerusalem 1996, s. 168; F. S., in: Biographisches Handbuch der Rabbiner. Die Rabbiner der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und grosspolnischen Ländern 1, 1781–1871, M. Brocke – J. Carlebach – C. Wilke (eds.), Munich 2004, s. 337–338; (sine), Prag, in: Der Israelit 22, 1881, č. 25, s. 609; (sine), Prag, in: tamtéž, č. 26, s. 636–638; (sine), Prag, in: tamtéž, č. 29, s. 725.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bedřich Nosek