FRIČOVÁ Johana Terezie Carolina 31.5.1809-26.2.1849

Z Personal
Johana Terezie Carolina FRIČOVÁ
Narození 31.5.1809
Místo narození Rožmitál pod Třemšínem
Úmrtí 26.2.1849
Místo úmrtí Praha
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel

FRIČOVÁ, Johana Terezie Carolina (roz. Reisová), * 31. 5. 1809 Rožmitál pod Třemšínem, † 26. 2. 1849 Praha, vlastenka, členka ženských spolků

Rodiče, Antonius Mikuláš (Anton Nikolaus) Reis (1778–1822) a Marie Anna, roz. Bachofenová z Echtu (1779–1836), pocházeli z Porýní a do Čech utekli před Napoleonem. (Rodina se v Rožmitále přátelila s Janem Jakubem Rybou.) Ze tří dcer vychovali, zejména zásluhou matky, která brzy ovdověla, české vlastenky. Dívky prožily poměrně klidné dětství, získaly na dobové zvyklosti dobré vzdělání a dosáhly přiměřeného sňatku. F. se 1828 provdala za právníka, od 1837 zemského advokáta v Čechách Josefa Františka Friče (1804–1876). Se sestrou Karolinou se oženil Fričův přítel, lékař Václav Staněk (1804–1871). Obě rodiny udržovaly každodenní kontakt, žily v sousedství v Pasířské, dnes Palackého ulici v Praze. V obou domácnostech existovaly významné salony, ve kterých se scházeli přední čeští vlastenci a umělci. Nejmladší ze sester Reisových Antonie Anna Marie Karolina (1817–1852) žila u Staňků a byla podle svědectví pamětníků ozdobou obou společností. Získala nadprůměrné vzdělání, působila pedagogicky a měla značné literární ambice. Publikovala pod pseudonymem Bohuslava Rajská. Z řady ctitelů si nepříliš šťastně zvolila vdovce F. L. Čelakovského, se kterým žila ve Vratislavi. Po návratu do Prahy 1849 u ní propukla smrtelná tuberkulóza. Svoji starší sestru přežila jen o tři roky.

F. se při pořádání společenských setkání vždy snažila o jejich vlastenecký obsah. Apelovala především na ženy, aby nezůstávaly lhostejné k českému jazyku a národním zájmům. S podobně smýšlejícími manželkami a dcerami českých národovců, a především s Honoratou Zapovou-Wiśniowskou založila 1848 Spolek Slovanek nazývaný také Sestry slovanské, ve kterém se stala starostkou. Na veřejnou práci jí ovšem zbývalo poměrně málo času. Z dětí vynikli: Josef Václav F. (1829–1890), Antonín F. (1832–1913), Karel Jan F. (1834–1915), Václav F. (1839–1916) a právník Vojtěch Klemens Jan F. (1844–1918). Zemřela při porodu dvanáctého dítěte. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech v Praze.

L: J. V. Frič, Paměti 1–3, O. Šimáček – B. Šimáčková (eds.), 1956, passim; V. Žáček, Josef Václav F., 1979; M. Neudorflová, České ženy v 19. století, 1999, rejstřík; M. Secká – L. Sochorová – I. Štěpánová, Ženy rodiny Náprstkovy, 2001, rejstřík; Z. Víšek, Rod Fričů a Slánsko, in: Slánský obzor 12, 2005, s. 23–45; Korespondence Boženy Němcové z let 1844–1862, 1–4, 2004 až 2007, L. Saicová Římalová a kol. (eds.), passim; L. Sršeň, Nevšední příběhy portrétů, 2011, s. 87–89.

P: SOA, Praha, sbírka matrik, matrika narozených řkt. f. ú. Starý Rožmitál, kniha 12, fol. 70.

Pavla Vošahlíková