FRIEDEL Franciszek 20.1.1870-22.2.1947

Z Personal
Franciszek FRIEDEL
Narození 20.1.1870
Místo narození Horní Marklovice (u Karviné, Polsko)
Úmrtí 22.2.1947
Místo úmrtí Pinc Beach (New Jersey, USA)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 418-419

FRIEDEL, Franciszek, * 20. 1. 1870 Horní Marklovice (u Karviné, Polsko), † 22. 2. 1947 Pinc Beach (New Jersey, USA), politik, redaktor, spisovatel

Pocházel z chudé rolnické rodiny z Těšínska. Kariéru zahájil jako řadový poštovní úředník, postupně se vypracoval přes pokladníka až k funkci ředitele Banku Rolniczego ve Fryštátě (nyní Karviná). Od devadesátých let se začal věnovat také politické, osvětové a národovecké činnosti. Spolu s W. Seidlem založil politické hnutí Stronnictwo polskie, které propagovalo radikální sociální a národnostní (polský) program, zaměřený především proti české populaci na Těšínsku; byli přezdíváni fryštátští radikálové či friedlovci. Záhy se F. stal hlavní osobností strany, sdružující zejména polské intelektuály (učitele) a výrazné osobnosti z řad řemeslníků či venkovských rolníků; naopak část jeho bývalých spolupracovníků (W. Seidl, H. Kłuszyński) přešla k socialistické straně.

1897 začal F. vydávat časopis Głos Ludu Śląskiego (pod zkráceným názvem jako Głos Ludu vychází dosud). V době sílících národnostních konfliktů se periodikum, jehož redakce se později z Fryštátu přesunula do Těšína, postavilo na radikální pozici a stalo se hlavní platformou polských lidovců na Těšínsku. F. publikoval také časopisy Świt (od 1898) a humoristický Osę (od 1905), kalendáře a národopisnou literaturu (Zbiór pieśni ludu śląskiego, 1896; Jednodniówkę na pamiątkę wiecu polskiego w Cieszynie, 1897). 1900 redigoval edici Biblioteka Ludowa, v níž vycházely kromě jeho děl i práce významných polských autorů (M. Konopnicka, E. Orzeszkowa, B. Prus aj.).

Snažil se rovněž politicky zmobilizovat polské obyvatelstvo Těšínska. Spolu s W. Seidlem organizoval spolek Jedność (1898–1907) s pobočkami v řadě obcí fryštátského okresu. Tato organizace pořádala kulturní, společenské a zábavné akce a podílela se na charitativních sbírkách a školící osvětové činnosti. Později se přejmenovala na Koło Macierzy Szkolnej. Na pomoc polským rolníkům F. založil a řídil ve Fryštátě banku (Bank Rolniczy) a Bazar Ludowy, dále síť potravinových obchodů v obcích s dominancí polského obyvatelstva.

Základem jeho činnosti byla politická agitace; 1901 inicioval vydání almanachu o česko-polských vztazích na Těšínsku (editor W. Naake-Nakęski), navázal kontakt s haličskými lidovci a všestranně agitoval pro tzv. polskou věc. Na pozvání představitelů strany Narodowa Demokracja se účastnil slezského sletu v Zakopaném, kde přednesl ostře laděný referát proti českým nacionalistům ve Slezsku. Kritizoval zejména tehdy sílící české aspirace na Těšínsko. 1906 se spolupodílel na založení Národní politické strany (Politickiego Stronnictwa Narodowego, PSL) a stal se jejím předsedou. Bez úspěchu se opakovaně pokoušel o mandát do slezského či říšského sněmu: 1902 se v zemských volbách vzdal kandidatury ve prospěch J. Londzina, vůdce Związku Śląskich Katolików, 1907 ve volbách do říšského sněmu byl poražen vůdcem místních socialistů T. Regerem. Kvůli kritice svých kolegů (mj. Henryka Kłuszyńského, lékaře z Petrovic /u Fryštátu/) ukončil politickou činnost a 1912 odjel do USA. Následně vyšlo najevo, že část nákladů na politickou činnost kryl z prostředků, které nelegálně získal jako ředitel rolnické banky; F. však své závazky později splatil. V USA se stal redaktorem polského emigračního střediska (noviny Echo Ameriky, vydávané v Toledu v Ohiu).

L: J. Kotas, Wspomnienie o Jedności, 1909, passim; W. Zabawski, Droga do ziemi obiecanej, Cieszyn 1934, passim; Slezsko 7, s. 31–32 (s další literaturou).

Martin Brzóska