FRIEDL Antonín 13.6.1890-5.11.1975

Z Personal
Antonín FRIEDL
Narození 13.6.1890
Místo narození Mirošov (u Rokycan)
Úmrtí 5.11.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 420-421

FRIEDL, Antonín, * 13. 6. 1890 Mirošov (u Rokycan), † 5. 11. 1975 Praha, historik umění, historický archeolog, pedagog

Byl synem Josefa F., četnického strážmistra, a Anny, roz. Špaleové. Studoval na reálném gymnáziu v Plzni, maturoval 1915 v Praze. Zapsal si dějiny umění a klasickou archeologii na pražské filozofické fakultě (PhDr. 1919), později hospitoval u prof. Adolfa Goldschmidta v Berlíně (1921–22) a Pietra Toesca v Římě (1928) či ve vídeňském Uměleckoprůmyslovém muzeu (1928–30). Působil jako asistent Ústavu dějin umění na pražské univerzitě (1919–27), dále jako odborný pracovník na ministerstvu školství a národní osvěty (1927–32, v zahraničí sepisoval bohemika) a ve Státním ústavu fotoměřickém (1932–52, 1939–52 jej vedl), jako vědecký pracovník Kabinetu pro teorii a dějiny umění ČSAV (1953–57) a nakonec na Filozofické fakultě MU v Brně, kde byl od 1935 soukromým, od 1945 externím a od 1957 státním docentem, kde obhájil kandidátskou i doktorskou disertaci (1953 CSc., 1963 DrSc., Přemyslovci ve Znojmě) a kde byl jmenován řádným profesorem dějin umění (1968).

Věnoval se především románské a gotické knižní malbě (iluminace rukopisů a prvotisků) a také malbě deskové i nástěnné, dále dílu starých mistrů Mikuláše Wurmsera a Theodorika (druhá polovina 14. století) či českých malířů, mj. Huga Boettingera, Jiřího Karse, Jana Konůpka a Jana Zrzavého. Zúčastnil se archeologických výzkumů ve Starém Plzenci a v Plasech, průzkumu nástěnných maleb na Karlštejně, v pražských Emauzích, Sázavě, Rovné, Strakonicích či znojemské rotundě. Je autorem řady samostatných spisů (zřídka používal pseudonym F. Dl. Středa) i hojných statí publikovaných v odborných časopisech. Uspořádal rovněž velké výstavy Moravská knižní malba v Brně (1954/55) a Česká a moravská knižní malba v Praze (1955/56). Přijal členství mj. v Kruhu pro pěstování dějin umění, Klubu Za starou Prahu, Československé historické společnosti, Svazu výtvarných umělců a Sokolu Plzeň.

Žil v Praze-Bubenči. Byl dvakrát ženat, jeho druhou manželkou byla od 1948 tanečnice a choreografka Milča (Milada) Mayerová, poprvé provd. Fragnerová (1901–1977); jejich manželství zůstalo bezdětné.

D: výběr: Poklad. Třináct pohádek, 1920; Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění. Za rok 1922, 1923 (s K. Chytilem); totéž. Za rok 1925, 1926 (s týmž); totéž. Za rok 1926–27, 1928 (s F. X. Harlasem); Iluminace Gumpoldovy legendy o sv. Václavu ve Wolfenbüttelu. Studie k dějinám středověkého malířství v Čechách, 1926; Hildebert a Everwin. Románští malíři, 1927; Codex Gigas. Český iluminovaný rukopis románský v Královské knihovně ve Stockholmu, 1929; Lekcionář Arnolda Míšeňského. Jeho vztah k malířské škole řecko-italské, 1928; Kříž zvaný Závišův v pokladu kláštera ve Vyšším Brodě v Čechách, 1930 (s kol.); Malíři královny Alžběty. Studie o vzniku české školy malířské XIV. století, 1930; Kříž Přemysla Otakara II. v pokladu dómu v Řezně, 1931 (s K. Chytilem); Kodex Jana z Jenštejna. Iluminovaný rukopis české školy malířské ve Vatikánu, 1931 (bibliofilie); Les émaux byzantins de la croix dite Záviš, du convent de Vyšší Brod en Bohême, Paris 1932 (s K. Chytilem); Pasionál mistrů vyšebrodských. Problém monumentálního slohu české malby středověké, 1934; Přemyslovci a Lucemburkové. Ikonografická řada českých králů středověkých, 1938; Mistr karlštejnské apokalypsy, 1950; Mikuláš Wurmser. Mistr královských portrétů na Karlštejně, 1956; Magister Theodoricus. Das Problem seiner malerischen Form, 1956 (překlad R. Messer, též jako Master Theodoricus. On his Style of Painting, překlad I. R. Gottheiner); Gotická nástěnná malba v zemích českých 1, 1300–1350, 1958 (s kol.); Počátky mistra Theodorika, 1963; Přemyslovci ve Znojmě. Ikonografie posvátného oráče v českém mythu, 1966. Katalogy výstav: Zámek Kratochvíle, 1916; Zmizelá Plzeň, 1917; Pasionál Mistrů vyšebrodských, 1937 (bibliofilie, též jako Das Passionale der Meister von Hohenfurth); Jan Zrzavý. Výbor z obrazů, 1939; Souborná výstava Jana Zrzavého. Obecní dům města Prahy. Od 6. do 31. 3. 1940, 1940 (s J. Pečírkou); Souborná výstava Jana Zrzavého. Výstavní síň Svazu českého díla, Praha II, Národní tř. 36, do 28. 4. 1940, 1940; Česká krajina Vlastislava Hofmana. Topičův salon Praha, 1940; Hugo Boettinger. Výbor obrazů, 1940; Fra Angelico, 1942; Výstava obrazů akademického malíře Hugo Boettingera z umělcova soukromí, 1942; Oldřich Kerhart. 56. (356.) výstava Topičova salonu, 1942; Tanečnice ve fotografii. Sborník svazu tanec – rytmika – gymnastika, 1944 (s kol.); Hugo Boettinger. Obrazy a kresby. Červen–červenec 1958, 1958; Výstava prvotisků z fondu Vyšebrodského kláštera. Vyšší Brod, květen–říjen 1964, 1964 (s M. Riedlem); Iluminované rukopisy vyšebrodské. Katalog výstavy, 1965 (s kol.); Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, 1966; Znojemská rotunda. Národní kulturní památka, 1967.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 204; VVM 23, 1971, s. 92 až 101; SPFFBU, F 16, 1972, s. 209–213; NEU 1, s. 189–190 (s neúplným soupisem díla); OSND 2/1, s. 748; SČSVU 2, s. 297; Umění 18, 1970, s. 531–533; tamtéž 24, 1976, s. 282–284; R. Chadraba a kol., Kapitoly z českého dějepisu umění. 2. Dvacáté století, 1987, s. 331–337; Sklenář, s. 179; https://www.phil.muni.cz/dejum/content/dejiny/dejiny.php (stav k 11. 11. 2014); https://www.phil.muni.cz/dejum/content/vyucujici/kdo_byl_kdo.php (stav k 11. 11. 2014); http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 11. 11. 2014).

P: SOA, Plzeň, matrika nar. řkt. f. ú. Mirošov, sv. 25, fol. 47; Archiv MU, Brno, B 8 A. F., osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný