FRISONI Donato Giuseppe ?1683-29.11.1735

Z Personal
Donato Giuseppe FRISONI
Narození kolem 1683
Místo narození Laino (Intelvi, Itálie)
Úmrtí 29.11.1735
Místo úmrtí Ludwigsburg (/u Stuttgartu/, Německo)
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 440-441
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67193

FRISONI, Donato Giuseppe (též FRYSONY ), * kolem 1683 Laino (Intelvi, Itálie), † 29. 11. 1735 Ludwigsburg (/u Stuttgartu/, Německo), štukatér, architekt

Patrně byl příbuzný se štukatérem Paolem F. Jeho školení neznáme, sám uváděl, když se 1710 neúspěšně ucházel o výzdobu kostela v jihoněmeckém Schönenbergu u Ellwangenu, že se uplatnil při výzdobě kostela v Pasově, kde pracoval asi kolem 1700. Bezpečně doložen byl 1706 ve Vídni, kde křtil dceru Susannu Francisku Catharinu (matka Susanna Christina). Nelze vyloučit, že ve Vídni pracoval u dvorního štukatéra Santina Bussiho. Nedlouho poté přesídlil do Prahy, kde v kostele sv. Martina na Starém Městě pražském 1708 uzavřel sňatek s Annou Marií, dcerou Martina Allia. V Praze je naposledy doložen v dubnu 1711. Jako mistr ve svém oboru byl odtud povolán spolu se švagrem Tommasem Soldatim 1709 do Ludwigsburgu nedaleko Stuttgartu do služeb württemberského knížete Eberharda Ludwiga, resp. jeho architekta Friedricha Netteho, po jehož smrti se F. 1715 stal dvorním architektem s vysokým platem 1200 zl. ročně. Ve Württembersku 1726 zaujal místo vrchního zemského stavebního inspektora. Po smrti první manželky se jeho ženou stala vdova Katerina Fontanová. V Praze byl s jistotou doložen ve službách Šternberků, snad se podílel na výzdobě jejich hradčanského paláce (čp. 57/IV), pravděpodobně i malostranského paláce (čp. 7/III). Připsány mu byly i štuky v paláci Straků z Nedabylic (čp. 476/III), rovněž na Malé Straně. 1710–11 dekoroval spolu s T. Soldatim místnosti západního křídla zámku v Ludwigsburgu, 1712–13 s ním pracoval i ve všech podlažích hlavního traktu a dále ve Starém zámku a Prinzenbau ve Stuttgartu. Od 1715 se F. podílel na rozšiřování zámku v Ludwigsburgu, 1717 na stavbě klášterního kostela ve Weingartenu, 1724 pokračoval v rozšiřování zámku v Ludwigsburgu.

L: Dlabač 1, s. 434; Toman 1, s. 240; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 28, 1916, s. 163; A. Birnbaumová, Příspěvky k dějinám umění 17. století z archivu Šternbersko-Manderscheidského, in: tamtéž 34, 1924/25, s. 493; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 360, 362–365; U. Esbach, Die Ludwigsburger Schlosskapelle, Worms 1991, s. 177–195, 526–546; R. Boccia, Artisti italiani a Stoccarda ed alla corte di Ludwigsburg nel 17. mo e 18. mo seccolo, Ludwigsburg 1998; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 138, 546; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000; týž (ed.), s. 237; A. Kotzurek, Von den Zimmern bey Hof. Funktion, Disposition, Gestaltung und Ausstattung der herzogl.-württembergischen Schlösser zur Regierungszeit Carl Eugens, Berlin 2001, rejstřík; Architekti, s. 188; Saur 45, s. 281–282.

Pavel Vlček