FRODL Friedrich 19.2.1888-25.1.1973

Z Personal
Friedrich FRODL
Narození 19.2.1888
Místo narození Lázy (dnes Městečko Trnávka /u Moravské Třebové/)
Úmrtí 25.1.1973
Místo úmrtí Fürth (Německo)
Povolání 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství

FRODL, Friedrich (též Bedřich), * 19. 2. 1888 Lázy (dnes Městečko Trnávka /u Moravské Třebové/), † 25. 1. 1973 Fürth (Německo), chemik

Byl synem krejčího Johanna F. a Amalie, roz. Schottenové, měl dva bratry a dvě sestry. Absolvoval česko-německou obecnou školu v rodišti. Po maturitě na české zemské vyšší reálce v Jevíčku 1907–13 studoval chemii na brněnské německé technice (Ing. 1917). 1910–11 konal prezenční vojenskou službu u zeměbraneckého střeleckého pluku č. 13 v Olomouci. Od července 1913 se stal pomocným chemikem v brněnském Moravském zemském výzkumném ústavu zemědělském v Květné ulici. Na počátku první světové války byl odveden na ruskou frontu, v květnu 1917 přišel do Olomouce a v lednu 1918 na vídeňské ministerstvo války do oddělení plynových masek. Pak byl převzat jako nadporučík do československého vojska. V září 1919 se do ústavu vrátil a řídil oddělení pro chemickou kontrolu strojených hnojiv v rámci biochemické sekce. 1922 se v Brně oženil s Margaritou (Markétou) Putnerovou ze Slavkova (u Brna), s níž vychoval syna a dvě dcery. 1924 byl promován doktorem technických věd na německé technice. V lednu 1930 se přihlásil k německé národnosti. Za protektorátu získal 1940 titul zemského rady a v ústavu vedl oddělení pro výživu rostlin v rámci biochemické sekce. Před koncem druhé světové války krátce přednášel na německé technice studentům chemie a stavebního inženýrství technologii vodního a odpadového hospodářství, pak sloužil ve wehrmachtu a byl zajat. Prošel pracovními tábory ve Znojmě a Brně, vysídlovacím táborem v Brně-Maloměřicích, na podzim 1946 přišel do Fürthu, kde se shledal s manželkou a dětmi a kde dožil.

Po čtvrt století se F. věnoval v Brně zemědělsko-chemickému výzkumu a také přispěl k zlepšenému fungování městské čističky odpadních vod. Publikoval pět desítek prací v češtině a němčině. Psal především o chemických pokusech, umělém hnojení, výzkumu fosfátových naplavenin v jeskyních Moravského krasu, kontrole hnojiv i o stokových vodách, přednášel na stejná témata např. v brněnském Spolku německých inženýrů, České chemické společnosti, na německé technice, spolupracoval s odborníky na technice české. Od 1924 pracoval jako poradce Stavebního úřadu města Brna. V červnu 1927 studoval v Rakousku a Německu čištění městských odpadních vod. V únoru 1951 se stal členem sudetoněmeckého spolku BRUNA Fürth a na jeho shromážděních referoval mj. o vlivu Němců na Čechy, knězi Gregoru Mendelovi a brněnském zemědělském výzkumu.

D: výběr: O národohospodářském a vědeckém užitku nejnovějšího prozkumu jeskyň Moravského Krasu, 1923 (zvl. ot. z časopisu Československý zemědělec); Die Höhlen des mährischen Karstes als Lagerstätten von Düngephosphaten. Mit einer Situationskarte und fünf Abbildungen, 1923; O jeskynních fosfátech moravských. S mapkou Mor. Krasu, plánem fosfátové jeskyně Výpustek a vyobrazením provozního zařízení, 1923 (zvl. ot. z časopisu Zemědělská politika); Versuchsergebnisse über die im Jahre 1924 durchgeführte mechanische Reinigung der Brünner Abfallwässer und Vorschläge für die Verwertung des anfallenden Klärschlammes in der Landwirtschaft, 1926 (zvl. ot. z časopisu Verlautbarungen der deutschen Sektion des mährischen Landeskulturrates, s H. Olejníčkem); Zprávy o pokusech s mechanickým čištěním brněnských odpadních vod a zužitkování kalů v zemědělství z roku 1924, 1926 (zvl. ot. z časopisu Zemědělský archiv, s týmž); Die Reinigung und landwirtschaftliche Verwertung der städtischen Abwässer. Bericht von einer Deutschlandreise, 1929 (zvl. ot. z Verlautbarungen der deutschen Sektion des mähr. Landeskulturrates); Über die in den Jahren 1925 bis 1927 durchgeführten Felddüngungsversuche mit dem Brünner Abwasserschlamm, 1930; O významu kontrolní činnosti pro zemědělství a službu v zemědělských výzkumných ústavech, 1930 (zvl. ot. z Čsl. zemědělce); Čištění odpadních vod aktivovaných kalem v Essen–Rellinghausenu, 1931; Das Problem der Brünner Abwasserreinigung, 1935 (zvl. ot. z časopisu Technisches Gemeindeblatt); Im Dienst der Landwirtschaftlichen Landes-Versuchsanstalt in Brünn, in: Mährisch-schlesische Heimat. Vierteljahresschrift für Kultur und Wirtschaft 10, 1965, č. 3, s. 162–181; Die kleine Hanna, in: tamtéž 12, 1967, č. 1, s. 19–31; Landwirtschaftliche Landes-Versuchsanstalt in Brünn, in: Brünner Heimatbote 20, 1968, s. 2–7.

L: F. Kolbe, Dr. Ing. F. F. – 80 Jahre, in: Brünner Heimatbote 20, 1968, s. 127–128; Dr. Z., Dr. F. F. 75 Jahre, in: Mährisch-schlesische Heimat 8, 1963, s. 75; týž, Dr. Ing. F. F. gestorben, in: tamtéž 18, 1973, s. 119–120.

P: SOA, Zámrsk, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. M-95 540, matriční kniha narozených řkt. f. ú. Městečka Trnávka, 1877–1896, fol. 25, poř. č. 25 VI; Archiv města Brna, Katastr osob do Brna příslušných, č. 62 700, policejní přihláška z 2. 7. 1942, přesídlení (odhlášen 27. 8. 1946 a na podkladě výnosu č. 54 181/II-46 odsunut); MZA, Brno, fond G 212 Osobní a pensijní spisy II, kart. 138, osobní spis F. F.

Gustav Novotný