FUCHS Alois Antonín 22.6.1799-20.3.1853

Z Personal
Alois Antonín FUCHS
Narození 22.6.1799
Místo narození Razová (u Bruntálu)
Úmrtí 20.3.1853
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní

FUCHS, Alois Antonín (též Aloys Anton), * 22. 6. 1799 Razová (u Bruntálu), † 20. 3. 1853 Vídeň (Rakousko), sběratel, zpěvák, hudební publicista

Narodil se v rodině učitele. Od 1811 byl fundatistou minoritského kláštera v Opavě, kde zpíval ve sboru a osvojil si hru na varhany a violoncello. 1811 se podílel na provedení Beethovenovy mše C dur, kterou autor sám řídil. 1816–19 a 1819–23 studoval F. filozofii a práva na vídeňské univerzitě. V hlavním městě se stal 1824 úředníkem Dvorské válečné rady (jeho představeným byl hudební historik R. G. Kiesewetter). Zároveň působil 1836–53 jako basista ve sboru dvorní kapely. Byl významným pěstitelem Mozartova odkazu, stýkal se s jeho synem a s abbé A. Stadlerem, který uspořádal skladatelovu pozůstalost. F. sbíral autografy, texty, náčrty, tisky a ikonografii významných skladatelů (zejména W. A. Mozarta, vídeňských klasiků a italských mistrů) a také hudebně teoretické spisy; soubor čítající přes čtrnáct set kusů byl později rozprodán. Velká část F. sbírky se nachází ve vlastnictví Německé státní knihovny v Berlíně, menší část v klášteře Göttweig (Dolní Rakousko) a v knihovnách zhruba šedesáti dalších měst. F. sbírka v Rakouské národní knihovně obsahuje asi osmdesát inventárních čísel, cenný materiál sbírky uchovává archiv Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde) ve Vídni. F. byl činný i jako publicista. Jeho soukromou knihovnu využívali např. muzikologové Otto Jahn a August Wilhelm Ambros. F. byl rovněž konzultantem dvorní knihovny a působil ve výboru Gesellschaft der Musikfreunde. Studiemi a články přispíval do řady periodik, např. Monatsbericht der Gesellschaft der Musikfreunde (1829), Allgemeiner musikalischer Anzeiger (1839), Allgemeine Wiener Musik-Zeitung (1841–1845), Allgemeine Theaterzeitung (1842, 1856), Caecilia (1844), Sonntagsblatt für heimische Interessen (1846), Neue Zeitschrift für Musik (1848, 1850), Neue Berliner Musikzeitung (1849, 1851), Blätter für Musik, Theater und Kunst (1855). Některé texty vyšly i jako separátní tisky, např. Biographische Skizze von W. A. Mozart (der Sohn) publikovaná původně v Allgemeine Wiener Musikzeitung. F. se podílel na přípravě a v některých případech i na vydání tematických katalogů (J. Haydn, J. G. Albrechtsberger, L. v. Beethoven, A. Caldara, A. Corelli, G. Frescobaldi, J. J. Froberger, J. J. Fux, Ch. W. Gluck, G. F. Händel, J. C. Kerll, J. Kuhnau, B. Marcello, G. Muffat, L. Spohr, G. Tartini, A. Vivaldi). 1845 věnoval ze své sbírky cenné exempláře tzv. Památníku W. A. Mozarta v Klementinu. F. se oženil s Antonií Huberovou, s níž měl tři syny.

D: Alphabetischer Katalog über die in meiner Sammlung befindlichen Porträts von Tonkünstlern, Berlin 1837; Thematisches Verzeichnis des sämtlichen Kompositionen von Joseph Haydn, R. Schaal (ed.), Wilhelmshaven 1968.

L: výběr: HS 1, s. 352; LDM 1, s. 386–388; BL 1, s. 399; Slezsko 8, s. 40; NDB 5, s. 677; Österreichisches Musiklexikon 1, R. Flotzinger (ed.), Wien 2002, s. 501; Riemann 1, s. 547; Grove 7 (1980), s. 1–2; MGG, Personenteil 7, 2002, sl. 226–227; Wurzbach 4, s. 390; Schubert-Lexikon, E. Hilmar – M. Jestremski (eds.), Graz 1997, s. 146; R. Schaal, Quellen und Forschungen zur Wiener Musiksammlung von A. F. (= Sitzungsberichte der philosophisch-historischen Klasse, Veröffentlichungen der Kommission für Musikforschung, Bd. 5), Wien 1966; M. Svobodová, Světový sběratel Mozartovských autografů, in: Zprávy Bertramky, 1967, s. 16–35; S. V. Klíma, A. A. F. – hudebník z Razové, in: Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 20, 1994, č. 1, s. 25– 27; T. Fuchs, Mährische Zeitgenossen Franz Schuberts im Wiener Umfeld, in: SPFFBU, H 35, 2000, s. 17–20; I. Fuchs, A. F. (1799–1853): A Private Collector as a Public Institution, in: Colloque „Collectionner la musique: histoires d’une passion“, Turnhout 2010, s. 167–186; T. Reininghaus, Der Wiener Musiksammler A. F. im zeitgenössischen Kontext, in: „Sacrae Musices Cultor et Propagator“, P. Schmitz – A. Ammendola (eds.), Münster 2013, s. 105–135; www.musiklexikon.ac.at (stav k 21. 10. 2013).

Viktor Velek