FUCHS Robert 9.7.1854-10.10.1925

Z Personal
Robert FUCHS
Narození 9.7.1854
Místo narození Praha
Úmrtí 10.10.1925
Místo úmrtí ?Praha
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství

FUCHS, Robert, * 9. 7. 1854 Praha, † 10. 10. 1925 Praha ?, podnikatel v papírenském průmyslu, mecenáš

Syn papírenského podnikatele Ignaze F. (1824–1890) a Betty (Barbary), roz. Stösselesové (1828–1903), bratr Artura F. (1862–1940). F. absolvoval klasické gymnázium a obchodní akademii, poté praktikoval v tehdy nejmodernější papírně Gottlieb Haase & Söhne ve Vraném nad Vltavou. Od poloviny sedmdesátých let řídil otcův podnik v České Kamenici a velmi úspěšně ho rozšiřoval. Rekonstruoval staré papírenské stroje a začal vyrábět cigaretový papír, zakrátko se jeho výrobky prosadily v zahraničí. 1870 se stal společníkem rodinné firmy. 1885 se oženil s Herminou, dcerou budapešťského podnikatele Karla Ludwiga rytíře Posnera, se kterou měl tři děti: Herberta (* 15. 8. 1886 Praha, † 19. 8. 1949 New York, USA), později švagra spisovatele Franze Werfela; Oswalda (* 30. 9. 1887 Praha, † 7. 12. 1931 Vídeň, Rakousko) a Karla (* 25. 1. 1889 Praha, † po 1931).

Papírnu v České Kamenici F. technicky i technologicky průběžně modernizoval. Pořídil další papírenský stroj, který vyráběl papír z dřevěných štěpků namísto dříve používaných hadrů. Brzy poté vystavěl malou celulózku a postupně ji rozšiřoval. Nové vybavení a technologie mu umožnily vyrábět dřevité a jemné papíry. 1901–02 zahájila provoz brusírna dřeva s parním pohonem, v té době nejmodernější v Rakousko-Uhersku. Po zlomu století se F. orientoval také na novinový papír. Před první světovou válkou se v akciové společnosti (od 1906 Českokamenická papírna Robert Fuchs) vyráběly všechny druhy papíru pro domácí i zahraniční trh, včetně velmi vzdálených odbytišť v Jižní Americe, Indii, Číně, Japonsku, Austrálii aj. 1908 F. přestavěl železárnu v Haunoldmühle v Horním Rakousku na lepenkárnu s navazující výrobou kartonáže.

Ve Vídni inicioval založení školy pro papírenský průmysl, v monarchii stál v čele celního spolku, stal se místopředsedou pojišťovacího spolku v papírenském průmyslu. V Praze využil asanace tzv. židovského a Starého Města pražského k nákupu pozemků, z nichž část věnoval Uměleckoprůmyslovému muzeu a židovské obci. Významně přispěl k rekonstrukci Pinkasovy synagogy, ke vzniku židovského starobince a nemocnice. Za podnikatelské úspěchy i charitativní aktivity byl v prosinci 1912 povýšen do šlechtického stavu a v následujícím roce mu byl přiznán predikát Robettin a udělen erb. Po vzniku ČSR stál F. u zrodu nové profesní organizace Hospodářské sdružení průmyslu papíru v Praze, stal se jejím předsedou a funkci vykonával do konce života. Od dvacátých let až do druhé světové války patřil průmysl papíru a celulózy mezi nejúspěšnější průmyslová odvětví v ČSR.

V rodině se používala i česká forma predikátu Robětín, kterou však vídeňské úřady neschválily. K čechizované formě jména ovšem bez predikátu v podobě Fuchs-Robětín se přiklonili F. synové po vzniku Československé republiky. Vesměs pokračovali v úspěšných podnikatelských aktivitách i po otcově smrti. Většina F. potomků stačila z ČSR emigrovat ještě před nacistickou okupací a vznikem protektorátu. V Osvětimi však 1942 zahynula F. snacha Anna, manželka nejmladšího syna Karla.

L: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 87–89; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 240–242.

Pavla Vošahlíková, Jiří Palát