FUKALA Eduard *28.5.1913

Z Personal
Eduard FUKALA
Narození 28.5.1913
Místo narození Žermanice (u Havířova)
Úmrtí ?
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby

FUKALA, Eduard, * 28. 5. 1913 Žermanice (u Havířova), † ?, zahradník, odborný spisovatel

Vyučil se v zahradnictví F. Smyčka ve Frýdku. 1931 nastoupil jako zahradnický příručí u firmy Jan Volák, velkozávod růžařský a zahradnický v Praze-Vršovicích, se školkami v Záběhlicích, 1932–34 byl příručím v Smyčkově zahradnictví v Brně a poté ve Frýdku. Před ukončením studia na čtyřleté Státní vyšší ovocnářsko-vinařské a zahradnické škole v Mělníku ho zastihla květnová mobilizace 1938, maturoval jako voják. Přijal místo skladníka u firmy Collo v Místku, 1941–45 vedl sběrnu ovoce a zeleniny ve Frýdku. Tam se 1943 oženil s Jiřinou Kovalovou. 1945 začal pracovat jako úředník Svazu zahradnicko-vinařského v Praze, krátce nato řídil hospodářské skladiště v Opavě. Od 1950 vedl zelinářství Československých státních statků Studenec a 1952 nastoupil do nově založeného Výzkumného ústavu zelinářského (VÚZ) v Olomouci, který pomáhal dobudovat. Začínal v oddělení cibulovin, kde prováděl výzkum a šlechtění, získával šlechtitelský materiál a dbal o vhodnou agrotechniku. Od 1955 vedl oddělení mechanizace a provoz na pracovišti ve Slavoníně. Zkoušel možnosti využití odpadové energie, dělal pokusy se závlahami, s prototypy strojů a nářadím pro pěstování zeleniny. Od 1957 pracoval v oddělení agrotechniky, které od 1964 vedl. Zajímal se o výživu rostlin, zahradnickou techniku a mechanizaci, nové typy skleníků, pařenišť, rychlíren i způsoby chránění rostlin fóliemi z plastických hmot. Publikoval mj. v edicích Zemědělské aktuality a Zahradnické aktuality, ve Vědeckých pracích i Bulletinu VÚZ (od 1961), časopisech Zahradník, Zahradnických listech, Mezinárodním zemědělském časopisu či v konferenčních sbornících.

Byl členem odborných komisí ČSAZV v Praze, zastupoval ČSSR v mechanizační komisi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Datum a místo úmrtí se nepodařilo zjistit.

D: výběr: Požadavky polní a rychlené zeleniny na mechanizaci; Nejvhodnější typy rychlíren a využití odpadní energie průmyslových závodů, obojí 1960; Vyhřívání skleníků pro pěstování okurek se současným vlhčením vzduchu i půdy; Výstavba atypického skleníku pro pěstování okurek; Zařízení pro sterilizaci půdy; Rychlírna čekanky, chřestu aj.; Experimentální závlaha, vše 1961; Posuvný skleníkový blok, 1961–1962; Využití odpadní tepelné energie pro pěstování zeleniny, 1961–1963; Rozebíratelné sedlové pařeniště, 1963; Požadavky mechanizačních prostředků pro zelinářství, 1963–1965; Ověřování uplatnění plastických hmot při nastýlání zeleniny, 1968 s V. Chmelou); Paletizace a kontejnerizace zeleniny v zemědělském závodě, 1969; Nová technika při pěstování, sklizni a posklizňové úpravě zeleniny, in: Souhrn referátů z konference Specializací a koncentrací k vyšší výrobě zeleniny, 1972, s. 28–37; Organizace pracovních postupů, mechanizace a skladování polní a rychlené zeleniny, 1975.

L: J. Fuksa, K patnáctiletému výročí Výzkumného ústavu zelinářského v Olomouci-Holici, in: Holický sborník vlastivědných prací 1, 1966, s. 71–73; F. Mareček, E. F., in: Zahradnické listy 66, 1973, s. 287; K. Floss – J. Moravec a kol., 25 let Výzkumného ústavu zelinářského v Olomouci 1951–1976, 1976, passim.

P: Obecní úřad Sedliště, rodná matrika řkt. f. ú. Žermanice; ZA, Opava, fond Výzkumný a šlechtitelský ústav zelinářský Olomouc-Holice, kartony 5, 8–9 (se soupisem díla).

Stanislava Kovářová