FUKSA František 2.2.1859-27.12.1938

Z Personal
František FUKSA
Narození 2.2.1859
Místo narození Horní Lhotka (u Chotěboře)
Úmrtí 27.12.1938
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti

FUKSA, František, * 2. 2. 1859 Horní Lhotka (u Chotěboře), † 27. 12. 1938 Praha, právník, divadelní ředitel

Pocházel z rodiny drobného zemědělce. F. vystudoval gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě a práva na české univerzitě (JUDr. 1890). Během pražských studií psal pro deník Hlas národa a praktikoval na karlínské radnici. Profesní kariéru nastoupil jako tajemník obecního úřadu v Chlumci nad Cidlinou, od osmdesátých let pracoval u městského úřadu na Královských Vinohradech (Praha). 1885 se oženil s dcerou tamního obchodníka Bedřiškou Kauckou a na Vinohradech trvale zakotvil. 1902–13 zastával funkci ředitele městských úřadů, zasazoval se o rozvoj vinohradské obce a agilně podněcoval zřízení divadla. Po jeho zbudování 1907 se stal členem a posléze jednatelem správního výboru divadelního družstva. 1913 byl ustanoven ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech (nahradil odvolaného V. Štecha), na úřad rezignoval 1935. V březnu 1938 byl ještě zvolen do výboru Spojeného družstva Národního divadla.

Úřad ředitele divadla chápal jako závažný kulturní úkol v duchu koncepce F. L. Riegra a F. Palackého. Po svém nástupu rychle vyvedl scénu z finanční krize a s režisérem K. H. Hilarem a dirigentem O. Ostrčilem pozvedl její prestiž. Za bojů o charakter divadla podpořil 1919 činohru proti opeře a operetě a jeho proměnu ve scénu výhradně činoherní, ve dvacátých letech zabezpečil modernizaci vybavení a rozšíření o druhou scénu, Komorní divadlo (1929). Dbal o sociální zajištění členstva (1917 zde založil penzijní fond). Byl nejdéle sloužícím ředitelem tohoto divadla (dvaadvacet let), a ač do uměleckých záležitostí přímo nezasahoval, kontinuita jeho působení a součinnost s uměleckými šéfy a režiséry (K. H. Hilar, J. Kvapil, K. Čapek, K. Dostal, J. Bor, J. Kodíček) zajistila v desátých a dvacátých letech této scéně čelné místo v české divadelní kultuře. V první polovině třicátých let již nebyl schopen čelit uměleckému regresu divadla pro svůj vysoký věk a úbytek sil.

L: OSN 28, s. 456; OSND 2/1, s. 761; AČP, s. 108; V. Štech, Vinohradský případ, 1922; K. H. Hilar, Deset let divadelním ředitelem, in: Tribuna 23. 9. 1923; J. Port, K jubileu, in: Ročenka Kruhu solistů MD na Král. Vinohradech 1924, s. 36–44; J. Bor, Spolutvůrce nového českého divadla, in: Národní listy 31. 1. 1929; Sborník Doktoru F. F. k druhému únoru 1934, 1934; M. Rutte, K ředitelské změně v MD, in: Národní listy 10. 4. 1935 (3. vyd.); nekrology: F. Tetauer, Za dr. F., tvůrcem vinohradského divadla, in: tamtéž 29. 12. 1938 (3. vyd.); AMB [Brousil], K úmrtí ředitele Dr. F. F., in: Venkov 30. 12. 1938; F. T. [Tetauer], Na paměť doktora F. F., in: Městská divadla pražská, 1938/39, č. 5, s. 3–4; F. Hais, Dva ředitelé zblízka, in: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, 1957, s. 53–56.

P: SOA, Zámrsk, matrika nar. řkt. f. ú. Heřmaň 1836–1885, sign. 3007; Archiv hl. města Prahy, sign. VIN O1, matrika odd. řkt. f. ú. sv. Ludmily 1884–1887, s. 51 (7. 9. 1885); NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 135, obr. 472; Archiv UK Praha, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I., fol. 130.

Eva Šormová