Biografický slovník
FUK Kryšpín 1585-?23.8.1653
| Kryšpín FUK | |
 | |
| Narození | 1585 |
|---|---|
| Místo narození | Olomouc |
| Úmrtí | 23.(29.)8.1653 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 37- Doprava, pošty, spoje |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 494 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=61404 |
FUK, Kryšpín (též FUCK, FUGG, FOGG), * 1585 Olomouc, † 23. (29.) 8. 1653 Praha, premonstrát, opat strahovského kláštera
Pocházel z měšťanské rodiny, rok narození bývá uváděn i 1575 nebo 1583. V mládí vstoupil do premonstrátského kláštera na Strahově (Praha), 1609 byl vysvěcen na kněze, působil v rakouském Schläglu (Drkolná), kde se podílel na výnosném obchodu se solí; od 1621 byl proboštem v klášteře v Doksanech. 1623 se opuštěné kanonie premonstrátů v Milevsku ujal strahovský opat a vyslal F., aby převzal její správu. F. se mnohdy nevybíravými prostředky zasloužil o rekatolizaci města a panství (byl nazýván kladivem na kacíře) a městu zrušil některé výsady; hospodářsky však panství povznesl. Od 1630 byl koadjutorem strahovského kláštera, pro který 1638 získal panství Hradištko (u Štěchovic). Po smrti strahovského opata Kašpara Questenberka se F. 1640 stal jeho nástupcem. Patřil k nejvýznamnějším představitelům duchovního stavu své doby; např. 1642 se účastnil sporu arcibiskupa a kardinála Harracha s jezuity. 1644 byl F. jmenován administrátorem pražské diecéze a současně pražským pomocným biskupem s titulem biskupa trapezuntského, 1647 generálním vikářem premonstrátských klášterů v Čechách a v Polsku. Po dohodě s Ferdinandem III. přispěl 1641–43 k úpravě a splavnění Svatojanských proudů na Vltavě. Dal odstranit kameny a další překážky z koryta řeky, aby nebránily voroplavbě. Za provedení těchto prací, na nichž se podílel také malíř a hydrograf D. Altmann (nakreslil panorama řeky), byl F. snad povýšen do šlechtického stavu a psal se s přídomkem z Hradiště.
L: RSN 3, s. 263; OSN 9, s. 759; MSN 2, s. 895; C. A. Straka, Svatojanské proudy a zplavnění horní Vltavy, 1924, passim; J. Pařez, Krajina a sídla na třech mapách z historických fondů Strahovského kláštera, in: AUC – Philosophica et historica 5 (Z pomocných věd historických 14), Sborník k 70. narozeninám doc. PhDr. Jaroslava Kašpara, CSc., 1999, s. 185–190; týž, Náčrty staveb na březích dolního toku Vltavy a na Labi od strahovského opata K. F., in: Castellologica bohemica 8, 2002, s. 421–440; M. Buben – P. R. Pokorný, Encyklopedie českých a moravských pomocných (světících) biskupů, 2014, s. 51–52 (jako Fuck).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek
