FUNDULUS rodina podnikatelů v papírenském průmyslu

Z Personal
FUNDULUS rodina podnikatelů v papírenském průmyslu
Narození 10.2.1799
Místo narození Třebíč
Úmrtí 9.3.1881
Místo úmrtí Třebíč
Povolání 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství

FUNDULUS, rodina podnikatelů v papírenském průmyslu

Na začátku podnikání stál Karel Leopold F. (* 10. 2. 1799 Třebíč, † 9. 3. 1881 Třebíč), obchodník s koloniálním a železářským zbožím v Třebíči. Rodinné finance a 1833 sňatek s Annou, dcerou koželužského podnikatele J. Budišovského, mu umožnily investovat do výroby papíru. Koupil papírnu v Zahradišti (u Velkého Meziříčí). 1846 v dražbě získal další v Přibyslavicích (u Jihlavy) a o rok později ji začal měnit na tovární velkovýrobu. Bankovní úvěr i prodej dílny v Zahradišti 1851 mu poskytly finance na nákup strojů na papír a lepenku v Anglii. Vedle hadrů používal jako surovinu obilní slámu. Současně působil i v komunální politice. 1857 byl zvolen starostou Třebíče a 1861–65 poslancem moravského zemského sněmu. 1869 převedl firmu na syna Augusta F. (* 10. 8. 1841 Třebíč, † 24. 10. 1896 Vídeň, Rakousko), který ji podle tehdejších nejmodernějších poznatků dále rozvíjel. Vybudoval závod na broušení dřevoviny, 1874 uvedl do provozu anglický stroj na papír s šíří 1300 mm. 1880 továrnu přebudoval na výrobu hnědého balicího papíru; tento výrobek mu zajistil dlouhodobě prosperitu a zisk především díky tomu, že jej odebírala c. k. tabáková režie ve Vídni. 1896 spustil brusírnu dřeva a dva další papírenské stroje. Postupně přikoupil papírnu v Josefově Huti (u Plzně), pivovar v Černé Hoře a několik domů ve Vídni. 1879 se stal starostou Třebíče za německé liberály. Jako mecenáš se zasloužil o povznesení kultury v regionu. Na závěr života byl stižen duševní chorobou a dožil v ústavu choromyslných. Jeho syn Valentin Karel František F. (* 29. 1. 1876, † listopad 1914 Karpaty) převedl po otcově smrti sídlo firmy Augustin Fundulus, c. k. přibyslavická a rokštejnská papírna a lepenkárna, do Vídně. V té době měl také filiálky v Brně, Lvově a Praze. 1906–09 závod přestavěl a se třemi stovkami zaměstnanců začal vyrábět grafické a bílé balicí papíry; ročně produkoval čtyři tisíce tun. Nákladné investice však zavinily úpadek firmy, 1910 činily její dluhy více než dva miliony rakouských korun. Na zániku rodinné firmy se podílel i jeho bratr Leo (* 13. 3. 1879 Třebíč, † 24. 3. 1910 Vídeň, Rakousko), který ve Vídni vedl rozmařilý život a rodina kvůli němu musela prodat papírnu v Josefově Huti a 1906 také své přibyslavské sídlo. Leo ukončil život sebevraždou. Konkurs proběhl 1911 a majitelem se stala nadnárodní firma Vltavský mlýn, patřící rakouské akciové společnosti.

L: J. Machaň, Papírna Přibyslavice 1690–1970, 1970; P. Novotný, O papírnách ztracených i o těch znovu nalezených, 2008, s. 47–53; Hospodářské sdružení papíru a celulózy 1918–1928, s. 126; J. Janák, Třebíč. Dějiny města 2, 1981, s. 75–76, 89–90; Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 89–91; V. Šplíchal – M. Vítek, Papír a ruční papírny v Jihlavě a kraji Vysočina, 2010, s. 73–74.

P: J. Palát – P. Šrámek, Počátky výroby strojního papíru v českých zemích, rkp., Ostrava 2014 s. 202–236.

Jiří Palát