FUNK Paul 14.4.1886-3.6.1969

Z Personal
Paul FUNK
Narození 14.4.1886
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 3.6.1969
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

1- Matematik

61- Pedagog

FUNK, Paul, * 14. 4. 1886 Vídeň (Rakousko), † 3. 6. 1969 Vídeň (Rakousko), matematik

Pocházel z dobře situované rodiny vysokého bankovního úředníka. Gymnázium navštěvoval v Badenu (u Vídně) a v Gmundenu, matematiku a fyziku studoval na univerzitách v Tübingenu, Vídni a Göttingenu. Pod vedením göttingenského matematika D. Hilberta vypracoval a obhájil doktorskou disertaci Über Flächen mit lauter geschlossenen geodätischen Linien (Dr. phil. 1911), téhož roku získal ve Vídni kvalifikaci středoškolského profesora. Krátce učil na reálce v Salcburku, 1913 odešel do Prahy na Německou vysokou školu technickou jako asistent, 1915 se na německé univerzitě habilitoval prací Beiträge zur Theorie der Kugelfunktionen; na technice byl 1921 jmenován mimořádným a 1928 řádným profesorem matematiky. Po německé okupaci českých zemí 1939 byl suspendován a musel kvůli neárijskému původu školu opustit. 1944 skončil i s rodinou v internaci v terezínském ghettu. Po válce se vrátil do Vídně a 1945–57 přednášel jako řádný profesor matematiky na tamní technice. Nadále učil i po svém penzionování, a to až do 1961. Svým členem ho 1950 zvolila Rakouská akademie věd, 1913 byl přijat do Německé matematické společnosti, 1957 jmenován čestným profesorem vídeňské univerzity a čestným členem Rakouské matematické společnosti.

Většinu z asi čtyřiceti vědeckých prací věnoval aplikacím diferenciální geometrie a variačního počtu. Publikoval v časopisech Mathematische Annalen, Mathematische Zeitschrift, Monatshefte der Mathematik und Physik, Sitzungsberichte der mathematisch-naturwissenschaftlichen Klasse der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Lotos a Zeitschrift für angewandte Mathematik und Mechanik. Jeho profesionální zájem patřil také historii matematiky – obor přednášel rovněž na vídeňské univerzitě.

D: výběr: Die linearen Differenzengleichungen und ihre Anwendung in der Theorie der Baukonstruktionen, Berlin 1920; Die Laplace-Transformation und ihre Anwendung (s H. Saganem a F. Seligem), Wien 1953; Variationsrechnung und ihre Anwendung in Physik und Technik, Berlin 1962.

L: Birk, s. 130; BL 1, s. 405; R. Einhorn, Vertreter der Mathematik und Geometrie an den Wiener Hochschulen 1900–1940, Wien 1985; MSA 83, 1986, s. 19–20; 95, 1989, s. 19; ÖAW Almanach 116, 1966, s. 332–333; 119, 1970, s. 272–277 (s bibliografií; foto); Czeike 2, s. 439; https://web. math.muni.cz/biografie/paul_funk.html (stav k 22. 5. 2015).

Ivo Kraus