StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie GÄRTNER Adolf 7.10.1889-8.11.1937

Adolf GÄRTNER
Narození	7.10.1889
Místo narození	Praha
Úmrtí	8.11.1937
Místo úmrtí	Praha
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 569
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75427

GÄRTNER, Adolf, * 7. 10. 1889 Praha, † 8. 11. 1937 Praha, malíř

Za středoškolských studií se učil malbě v soukromé škole K. Reisnera, 1905–09 navštěvoval ateliér profesora M. Pirnera na pražské AVU. Byl introvert, senzitivní umělec uzavřený vnějšímu světu, který se úzkostlivě vyhýbal výstavám. Blízký přítel J. Zrzavého, s nímž po určitou dobu sdílel ateliér: Malovali společně, vzájemně se ovlivňovali, oba zaujati italskou renesancí (Leonardo da Vinci), anglickými prerafaelisty a tvorbou B. Kubišty. 1911 se G. stal zakládajícím členem Uměleckého sdružení Sursum, z něhož zakrátko vystoupil. 1915–18 bojoval na italské frontě, odkud se vrátil psychicky nemocný. Přestože zprvu navázal na své předválečné dílo (variace oleje Melancholie), zničil několik obrazů, které se přes válku dochovaly. Obrazy sporadicky malované od poloviny dvacátých let nejsou známy. G. zemřel v psychiatrické léčebně. V prosinci 1938 uspořádal J. Zrzavý v Alšově síni Umělecké besedy v Praze výstavu jeho čtyřiadvaceti shromážděných prací, po níž se nespravedlivě rozšířila fáma, že G. byl Zrzavého epigonem. Zrzavý se snažil sbírat materiál pro monografii, která však vzhledem k dramatickým dobovým okolnostem nebyla realizována. Dnes není známo o mnoho více obrazů než před válkou; dokládají však, že G. patřil k iniciativním a inspirujícím představitelům novosymbolismu a začátkem dvacátých let k průkopníkům českého novoklasicismu.

L: Toman 1, s. 253; NEČVU 1, s. 207; M. Hégr, A. G. (katalog), 1938; H. Rousová, Český neoklasicimus dvacátých let 2, 1986, nestr.; H. Larvová a kol., Umělecké sdružení Sursum, 1994, s. 96–99.

Martin Kučera

• 

  Vize, po 1910

• 

  Podobizna dívky, 1913