GÖTZ Leopold 2.10.1839-20.7.1908

Z Personal
Leopold GÖTZ
Narození 2.10.1839
Místo narození Mikulov
Úmrtí 20.7.1908
Místo úmrtí Mikulov
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 44- Právník 61- Pedagog

62- Osvětový nebo veřejný činitel

GÖTZ, Leopold, * 2. 10. 1839 Mikulov, † 20. 7. 1908 Mikulov, právník, politik

Otec lékař Franz G. byl 1848 jedním z velitelů křesťanské národní gardy v Mikulově a 1848–49 zasedal v tzv. selském moravském sněmu. G. navštěvoval 1849–57 gymnázium v rodišti, poté absolvoval studium práv na vídeňské univerzitě (JUDr. 1863). V rodišti si 1869 otevřel advokátní kancelář a 1872 se oženil s Henriettou, dcerou mikulovského okresního hejtmana Adolfa Kaschenreuthera. G. se rychle zapojil do spolkového života, založil místní Německý pokrokový spolek, jemuž předsedal, dále okrašlovací spolek, tělocvičný i německý školský spolek. Již 1870 se stal členem obecního výboru, 1873 obecním radním a v období 1882–1905 vykonával funkci starosty Mikulova. Do vyšší politiky zamířil ve zralém věku, když úspěšně kandidoval za německou liberální stranu do říšské rady a do zemského sněmu. 1897 se podílel na reorganizaci Německé pokrokové strany (Deutsche Fortschrittspartei in Mähren), jako přední stranický funkcionář byl 1903 vyslán do Německé národní rady (Deutscher Volksrat) na Moravě. V poslanecké sněmovně říšské rady zastupoval v období 1891–1907 německá města jižní Moravy a na zemském sněmu v období 1896–1908 město Mikulov. Od voličů získával zpravidla maximální počet hlasů. K oblibě mu pomohlo působení v Národním spolku měšťanů a rolníků na jižní Moravě (Nationalverein deutscher Bürger und Bauern im südlichen Mähren, 1898 spoluzakladatel nástupnického Bund der Deutschen Südmährens /Svaz Němců jižní Moravy/) a rovněž usilovná činnost ve prospěch tamních vinařů. V poslanecké sněmovně byl často volen do výborů finančního a hospodářského, vynikl 1896 jako zpravodaj většiny při projednávání Badeniho volební reformy, za což jej císař jmenoval rytířem Řádu železné koruny. Na moravském sněmu byl jedním z předních německých vyjednavačů v permanentním vyrovnávacím výboru a v zájmu zajištění německých pozic v zemi podporoval uzavření česko-německého vyrovnání. Nevyhýbal se přitom ostrým střetům s vůdcem Lidové strany A. Stránským. G. se zabýval moravským školstvím a usiloval o zlepšení sociálního postavení učitelů. V závěru života se ze zdravotních důvodů z veřejných funkcí stáhl. Místními samosprávami byl zvolen čestným občanem Hodonína, Dolních Kounic, Lipníka nad Bečvou, Břeclavi, Pohořelic, Hranic, Vyškova a Frélichova (dnes Jevišovka).

L: nekrology: Tagesbote aus Mähren und Schlesien, 20. 7. 1908, s. 1; Moravská orlice, 21. 7. 1908, s. 3; Neue Freie Presse, 21. 7. 1908, s. 6; Nikols burger Wochenschrift, 25. 7. 1908, s. 1–2; BL 1, s. 451; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 217–218; F. Adlgasser, Die Mitglieder der österreichischen Zentralparlamente 1848–1918, 1, Wien 2014, s. 352–353; M. Markel, Svoboda a demokracie v regionu rakouského impéria – politika jihomoravských Němců v letech 1848–1919, 2010, passim; P. Cibulka, Německé politické strany na Moravě (1890–1918), 2012, s. 151, 159–160, 165; M. Svoboda a kol., Mikulov: historie–kultura–lidé, 2013, passim.

Pavel Cibulka