GÜNTHER Jan †1567

Z Personal
Jan GÜNTHER
Narození počátek 16. století
Místo narození (Německo)
Úmrtí 1567
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf

GÜNTHER, Jan (též Johann, Hans), * počátek 16. století (Německo), † 1567 Olomouc, tiskař, nakladatel, knihkupec

Řemeslu se G. vyučil v Norimberku u místního tiskaře L. Milichthalera, po jeho smrti se 1540 oženil s jeho vdovou Markétou a převzal tiskárnu; 1541–44 G. ve městě samostatně tiskl. Poté se rozhodl opustit Německo a 1544 přesídlil do Prostějova, který nabízel ideální podmínky k provozování tiskárny. Jednak tam byla malá konkurence, neboť na Moravě v té době existovala jediná dílna, jednak G. zdědil po Milichthalerovi (tiskaři jazykově české Bible norimberské) zásobu písma pro český tisk, a v neposlední řadě se Morava těšila konfesijní svobodě. V Prostějově sídlila jednota bratrská, luteráni, novokřtěnci a také početná židovská komunita; město se během 16. století stalo největším moravským sídlem s českým obyvatelstvem. 1552 si G. zakoupil dům v Olomouci a o rok později tam přestěhoval i dílnu. V Prostějově zůstal jeho dosavadní spolupracovník a korektor Kašpar Aorgus, který se tam zavedl jako samostatný tiskař. G. v Olomouci působil až do smrti, poté jeho dílnu převzal nevlastní syn Bedřich Milichthaler, který už tam pracoval předtím, a to nejspíše od 1564.

G. si na Moravu přivezl také starší vybavení z norimberské dílny – německou frakturu a zásobu štočků podle předloh významných německých grafiků H. Springinkleeho nebo E. Schöna, jehož mnohé dřevořezy se v knižní podobě dochovaly pouze v G. tiscích. Jako první tiskař na Moravě si G. 1549 opatřil řeckou abecedu, 1557 písmo doplnil také o polokurzivu.

Jako vydavatel se obklopil humanistickými literáty (Jan Dubravius, Pavel Aquilinas-Vorličný ad.) a usiloval o široce pojatý ediční program. Postupem času v jeho tiscích začala převládat světská témata a ve více než sto titulech, které jsou spojeny s jeho jménem, se vedle obvyklých děl teologických či nábožensky výchovných objevují kroniky (např. J. Dubravius, Historiae Regni Boiemiae, Prostějov 1552), gramatiky (Ph. Melanchthon, Grammatica, Olomouc 1560), dále spisy právní (Zřízení zemské, tamtéž 1562), lékařské (W. Mollrianus, Zlé užívání hojitedlného lékařství, Prostějov 1550), díla o vinohradnictví (Vinice v jakém položení má býti [Olomouc 1563]) či o ovocnářství (Knížka o štěpování rozkošných zahrad, tamtéž 1558; H. Brunschwygk, Liber de arte distillandi, tamtéž 1559), knihy muzikologické (J. Blahoslav, Musica, to jest Knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě zavírající, tamtéž 1558), díla humanistického básnictví (P. Aquilinas, Epithalamion, Prostějov 1548) ad.

L: LČL 1, s. 831–832; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Počátky v dějinách knihtisku. Sborník z 8. odborné konference. Olomouc, 20.–21. října 1999, s. 127–142; V. Pumprla, Stručný přehled olomouckého knihtisku do roku 1600. Knihtisk v Brně a na Moravě. Sborník z konference Brno – 4. září 1986, 1987, s. 126–132; E. Šefčáková, Dřevořezy prostějovské a olomoucké tiskárny J. G., in: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. III Olomoucko. Katalog výstavy. Muzeum umění v Olomouci, I. Hlobil – M. Perůtka (eds.), 1999, s. 538–539; RHB 1, s. 94–95; Voit, s. 322–324.

Rostislav Krušinský